V lednu se mi začaly dělat velké černé modřiny, byl jsem stále unavený, mrzutý, plakal jsem, tak to mamince bylo divné a šla se mnou k doktorce. Ta podle odběrů zjistila, že mám hodně málo krevních destiček a bílých krvinek. Toho dne jsem nastoupil do nemocnice a zůstal v ní půl roku. Celé naší rodině se změnil život. Má kostní dřeň byla natolik špatná, že mi museli najít dárce a já musel podstoupit transplantaci kostní dřeně s tím, že mi nejdříve museli dát chemoterapii, aby mi vzali mou imunitu. Zabojoval jsem a vše proběhlo v pořádku a já mohl s maminkou konečně domů.. Bohužel jen na dva dny mě začalo hrozně bolet bříško a byl jsem v křeči a hrozně plakal. Rychlá mě odvezla do nemocnice a musel jsem podstoupit opět další operaci. Měl jsem vřed, který mi praskl. Mám velkou jizvu na bříšku. Byla to náročná operace a v mém stavu velmi nebezpečná. Naštěstí vše dopadlo dobře a já se po dalším měsíci mohl vrátit domů a pokračovat v léčbě. Mám spoustu prášků, které musím nutně brát ještě rok. A to jsem teď v září měl nastoupit poprvé do školky a maminka do práce. Nesmím se stýkat s jinými dětmi, když jdu ven musím se chránit 3M respirátorem, maminka doma nesmí ani větrat, mám zavedený centrální katedr, tak si na něj musím dávat pozor. K tomu mám nízkobakteriální dietu, takže nesmím spoustu věcí co mám rád a maminku zlobím tím, že nechci moc papat a jsem po lécích náladový a víc unavený. Tento rok bude jeden velký otazník. Není totiž nic jistého a nemám ještě zdaleka vyhráno. Myslete na mě prosím a modlete se, ať jsem zase zdravý a veselý Peťulka, jako jsem býval před nemocí..
