30 let se „10 statečných“ pečovatelů stará o desítky mentálně postižených klientů…
Terezka, Pavel, František, Honza, Adélka…ať je jim 17, 30, nebo 80…všichni mají něco společného, trpí mentální retardací nebo kombinovaným postižením, a jejich osudy jsou často velmi podobné. Ve většině případů, pokud nezůstali zcela sami, pochází z rodin, které jsou na tom ekonomicky velmi špatně, a bez pomoci stacionáře, by se neobešli.
Středisko pracovní rehabilitace-denní stacionář v Ostravě Porubě, poskytuje ambulantní sociální službu, ale i každodenní zázemí pro 45 osob ve věku 17–80 let. Nabízí klientům vzdělávání, práci v dílnách, kuchyni, kde si osvojí základní dovednosti, které je vedou k samostatnějšímu způsobu života ve vlastní domácnosti.
Díky stacionáři klienti neztrácí rodinné zázemí, sociální kontakty, a jejich rodinní příslušníci mohou v době jejich pobytu v zařízení plnohodnotně pracovat, a postarat se o své rodiny.
V roce 2020 po vyhlášení nouzového stavu v Covidu 19, se stacionář poprvé potýkal s nedostatkem finančních prostředků, když bylo klientům znemožněno využívat soc.služeb. Zařízení se přesto muselo udržet v chodu, stejně jako zaplatit náklady spojené s užíváním budovy ( teplo, vodné stočné, energie, nájem).
Rok 2022 s příchodem inflace a neustálého zdražování přinesl do stacionáře další finanční zátěž i u tak základních položek, jako je stravování, které má ze zákona zařízení povinnost zajistit. Zaměstnanci pobírají mzdy na hranici únosnosti, šetří na každém kroku, přesto to stále nestačí.
Zdražení služeb klientům nepřipadá v úvahu s ohledem na už tolik vypjatou životní situaci rodin, a stacionář se tak dostává do patové situace.
