Stáňovi byly 3 roky, když si začal stěžovat na bolesti nožiček. Nejprve jsme si mysleli, že žárlí na mladšího syna Jonáše a chce víc pozornosti. Po pár dnech jsme bolesti přisuzovali růstu, ale když se zhoršovaly, navštívili jsme dětskou pohotovost. Řekli nám, že je vše v pořádku – prý má naražené kyčle z trampolíny nebo odrážedla.
Po týdnu jsme jeli znovu – tentokrát měl mít naražené levé koleno, doporučili mazat a klid. Bolesti ale nepřestávaly. Stáni babička nás upozornila na podobný případ v rodině, kde se nakonec našel nádor. Dětská lékařka mu odebrala krev, výsledky byly v pořádku. Požádala jsem proto o hospitalizaci, aby se konečně zjistila příčina.
Na magnetické rezonanci bylo jasno – našli 6 cm velký nádor u míchy. Okamžitě jsme byli odesláni do Motola. Podařilo se odstranit 90 % nádoru, zbytek lékaři ponechali kvůli riziku ochrnutí. Postupně se ukázalo, že Stáňa má potíže s močením i stolicí a paraparézu dolních končetin. Nádor není zhoubný, proto nebyla nutná další léčba.
V roce 2024 se objevily silné bolesti levé hýždě vystřelující do nohy. U zbytku nádoru se vytvořila cysta, která tlačila na nervy. Standa začal biologickou léčbu s cílem zničit zbytek nádoru i cystu. Po dvou letech bez výrazného výsledku je naštěstí bez bolestí, ale máme obavy léčbu vysadit, aby se bolesti nevrátily.
Nyní stojíme před rozhodnutím – znovu podstoupit operaci, nebo zahájit chemoterapii.
