Komu pomůžeme?

Ahoj, jsem Olga. Než přišla válka, žili jsme si na pobřeží Azovského moře dobře v Mariupolu. Krásný přístav, pláže, hory. Vedla jsem autodílnu po mém manželovi, který před pěti lety zemřel. Dcera Katerina studovala grafický design v Kyjevě. 

Válka všechno změnila.

Letošní třináctý březen už nikdy nevymažu z paměti. U našeho domu vybuchl tankový granát. Osmnáct lidí bylo mrtvých na místě. Sama jsem byla vážně zraněná. Lidi mě odnesli do blízké nemocnice, kde mi chirurgové operací břicha zachránili život. 

Jenže ty nejhorší chvíle měly přijít. S postupem ruské armády z nemocnice utekli všichni, kdo mohli chodit, včetně zdravotnického personálu. Měla jsem otevřenou zlomeninu nohy, takže jsem uprchnout nemohla. Abych v mrazivém prostředí skoro opuštěného špitálu přežila bez jídla i pití, pila jsem roztok z infuzí. Modlila jsem se, abych tu dceru nenechala samotnou.

Bohužel moje maminka umřela v mariupolském krytu. Když jsem ji viděla naposledy, dala mi prstýnek s andělem strážným a řekla, ať jej vždycky nosím u sebe. 

Na začátku května se mi podařilo dostat do Brna a vděčím skvělým lékařům i českým lidem za to, že můžu začínat znovu. Hrozila mi amputace nohy, mám za sebou už pět operací. Noha se postupně hojí. 

Nevím, jestli se ještě někdy budu moci vrátit do Mariupolu, který dobyli ruští vojáci. Měla jsem všechno, teď nemám nic, ale říkám si, že má všechno nějaký svůj význam. Co se stalo, bohužel nezměním, musím to přijmout. 

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

V Brně chci začít znova, ale zatím neumím česky a nemám práci. Žiju v provizorním ubytování, které mi zařídili přes krajské uprchlické centrum.

Peníze bych ráda využila na zařízení nového domova – rádi bychom si s rodinou našli nájemní bydlení. Příspěvky ze sbírky bych tedy využila na placení nájmu, vybavení domácnosti a koupi běžných denních potřeb – nábytek, spotřebiče, 

Věřím, že tu začneme nový, klidný a bezpečný život.