Rád bych vám představil člověka s velmi pohnutým, místy až bizarním životním osudem. Od svých šestnácti let, po odchodu matky z domova, zasvětil celý svůj život péči o invalidního
tatínka, se kterým zůstal zcela sám. Přestal chodit do školy, aby mohl svůj čas rozdělit mezi péči a práci a dokázal uživit domácnost – v době, kdy všichni jeho vrstevníci řešili problémy v kontextu jeho života, naprosto nicotných rozměrů.Když se domácnost dostala do existenčních potíží, byl nucen po určitou dobu pracovat jako kurýr bez řidičského oprávnění, protože to byla jediná práce, kde mu byl zaměstnavatel ochoten vyplácet peníze každý týden. Tato situace ho nakonec dovedla až k výkonu
nepodmíněného trestu v délce půl roku. Tatínek mu zemřel necelý měsíc před jeho propuštěním.
Rodina ze strany otce má nyní přepsaný dům, ve kterém Patrik s otcem žili, na sebe.









