Představení sbírky
Jmenuji se Pavel Adamík, narodil jsem se 18. 3. 1992 ve 28. týdnu jako nedonošené miminko. Život mi začal o něco dříve, ale já jsem byl bojovník.
Na úplném začátku jsem se projevoval jako úplně zdravé miminko, pak si moje maminka všimla, že se nechci přetáčet na bok. Po mnoha vyšetřeních se mí rodiče dozvěděli okolo mého 9. měsíce diagnózu, dětskou mozkovou obrnu.
Tím, se nejen mým rodičům, ale i mému okolí změnil život a všichni jsme se museli smířit, že nic nebude lehké.
Komu pomůžeme?
Postupem let jsem absolvoval s rodiči mnoho různých procedůr, lázní, terapií a rehabilitací, právě proto, aby mé tělo dostalo co nejvíce impulsů a já měl co nejlepší možnost žít, jako mí vrstevníci.
Díky úsilí mých rodičů jsem si dokázal sednout,naučil jsem se mnoho věcí dělat samostatně a nadále si tyto dovednosti udržuji pomocí různých cvičení. Nohy mě však nikdy neposlouchaly a i když se všichni okolo mě i já moc snažil, vozíček je mým prostředkem k pohybu.
Rád jezdím s rodiči na výlety, dovolené a ozdravné pobyty ,miluji dobré jídlo, zábavu a také navštěvuji denní stacionář, kde rehabilituji a setkávám se s kamarády. Všechny tyto aktivity mohu využívat díky mým rodičům a velkému autu, které nám dosloužilo a je nutná jeho výměna.
