Kdo jsem?
Jmenuju se Pavel Čadek a jsem písničkář, který se doprovází na violoncello. Wikipedie mě konečně uznává jako zakladatele nového žánru cellofolk (!), což s nadsázkou říkám, že je něco mezi Nohavicou a Apocalypticou. Když jsem před asi sedmi lety začínal, měl jsem po konzervatoři a toužil vystupovat s autorskou tvorbou. Myšlenka zpívat písničky a doprovázet se u toho na cello mi připadala zpočátku bláznivá – cello nemá pražce, ani šest strun jako kytara, je těžké hrát na něj souzvuky více tónů, natož celé akordy a tón po zahrání ihned odezní a nezůstává plný jako u kytary…bral jsem to ale jako výzvu a časem našel styl, jakým se takto hrát dá. A zdá se, že mnoho lidí v něm nalezlo zalíbení. Od dob těžkých zkušebních začátků se mi podařilo vydat 2 alba, 26 videoklipů s celkem 8 miliony zhlédnutími, udělat duet s Pokáčem a Michalem Horákem, zazpívat si v O2 Universu duet s Xindlem X a předskakovat mnoha dalším známým interpretům. Téměř od počátku mě na mnohých koncertech doprovází akordeonista Ondřej Zámečník.
foto: Diana Dufková
Proč tu jsem?
Obracím se na Donio proto, že vytvářet v dnešní době album a případné videoklipy je vysoce prodělečná záležitost. Z přehrání na YouTube či Spotify totiž jsou jen nepatrné finanční odměny a fyzické kopie jsou na ústupu. Přesto vytváření alba a poskytnutí dobře nahraných písniček považuji za hlavní poslání muzikanta. Crowdfunding je pro mě možnost takové album realizovat aniž bych se musel zadlužit.
foto: Diana Dufková
Třetí album?
Nápad na motiv třetího alba a jeho název Stepní vlk se zrodil ještě před vydáním alba předchozího (20–30). Je to však rok a půl od doby, kdy jsem se s tímto nápadem zavřel do srubu uprostřed lesa v mlžném podzimu a ve svitu petrolejky a svíček začal sepisovat první písně.
Chtěl jsem, aby třetí deska předčila předchozí v promyšlenosti a kvalitě textů, a tak jsem celý následující rok písně dotvarovával, vytvářel nové, konzultoval a přemýšlel nad celkovým vyzněním a průběhem alba, než jsem konečně byl spokojen.
Je to album převážně melancholické, přírodní, syrové, častým tématem je opravdovost, hledání dobra a zvířecí stránka člověka, která není ani špatná, ani dobrá, která prostě je, jen se věci někdy kazí, když drží otěže..stavěl jsem album tak, aby celkové vyznění bylo pozitivní a motivující a aby při poslechu od začátku do konce procházel posluchač nějakým vývojem. Zatímco v první půlce převládají vlci – je to část dravá a na dřeň, druhá půlka je více lidská, dochází v ní ke katarzi a vnitřnímu smíření.
foto: Diana Dufková
foto: Diana Dufková
