19. 5. 2025 8:07
Krásné dobré ráno celé této úžasné komunitě,
je jen málo dní, kdy si nevzpomenu na svou Donio komunitu. Díky vám může naše rodina dosud žít skoro normální život. Já se mohu cítit jako člověk, manžel není v tak obrovském stresu z existenčních starostí a děti si mohou užívat skoro normálního života.
Zvlášť dětem se snažím o své nemoci a stavu říkat jen okrajově a cíleně a vědomě se snažíme o to, aby jejich dětství bylo plné radosti, lásky, sportu, koníčků a školy :-) Přesto jejich nejčastějším přání, když si mohou něco někde přát, je, aby maminka byla už navždy zdravá.
Možná i vy si na nás někdy vzpomenete a říkáte si, jak to se mnou dopadlo, jestli ještě žiju a v jaké kvalitě. Kdybych odpovídala jako naše děti, tak se mám dobře :-) Ale protože jsme dospělí, tak to mohu trochu rozvést.
Kratší verze příběhu je, že jsem byla v lednu na magnetické rezonanci, která dopadla dobře…a v březnu na kontrolním odběru vzorků z podezřelých oblastí v močovém měchýři…a to nakonec také dopadlo dobře. Tedy pokračuji v léčbě tak, jak byla nastavená ve zmiňované studii…akorát jsme na mou žádost vynechali operaci vynětí a náhradu močového měchýře.
Držme palce, aby to tak již zůstalo a já mohla žít dál jako plnohodnotný člověk!!!
Já vám všem nastotisíckrát děkuji, protože to pro mne znamená mnoho, vlastně skoro všechno. Ten vděk se nedá opsat slovy, to se musí cítit…a každý, kdo byl na Doniu a podobných platformách obdarovaný, ví, o čem mluvím. Je to jako tsunami vděčnosti, která časem neopadává. Je to boží. Děkuji.
Koho to zajímá trochu do podrobnosti, tak si udělá něco dobrého k pití a může číst dál :-)
V prosinci, 12. 12. 2024, jsem dostala poslední infuzi z cyklů chemoterapie před operací. Ten den byla i kontrolní cystoskopie a panu doktorovi se nelíbil nález v močovém měchýři, velmi pravděpodobně se podle něj jednalo opět o lokální nádorové bujení. Chtěl dělat hned operaci, odběr vzorků a opět mi ukazoval krásné obrázky, jak se dá močový měchýř nahradit. Vše ve mně křičelo, že to ne, takto ne, že tohle mé tělo nechce, že to není moje cesta.
Po dohodě s paní přimářkou onkologie jsme se dohodli, že necháme léčbu doznít a výkon se udělá až po kontrolní magnetické rezonanci, která byla naplánovaná na konec ledna a nedala se přesunout na dřívější termín.
Můj svět se opět zhroutil, rozpadl na prťavé částečky a já strávila 3 dny v slzách a v posteli. Nebylo skoro proč žít, nedovedla jsem si představit normální život, myšlenky na děti mne udržely na tomto světě, jinak to bylo všechno marné a zbytečné. PROČ????
Pak přišla kamarádka, můj anděl s tvrdým osudem, přinesla mi vývar, aby děti nezemřely hlady :-) Svěřila jsem se jí se svými myšlenkami, které mám od útlého mládí – v hlavě jsem měla plán na 2 životní těžkosti…jedna se už vyplnila a ta druhá byla, že kdybych těžce onemocněla, jela bych se léčit někam do džungle nebo k šamanům, nepropadla bych naší západní medicíně......také jsem s ní sdílela myšlenku už nějakou dobu sídlící v mé hlavě…Filipíny.
Na začátku mé onkocesty mi jedna milá léčitelka řekla, že se mohu léčit v Čechách, ale že také mohu odletět na Filipíny…to jsem tehdy zavrhla, dál než přes uši se mi to nedostalo…znovu to vytanulo po roce…moje onko kamarádka mi to však vymluvila s tím, že po návratu do domácího prostředí se to zase vše vrátí a bude to k ničemu…a nyní to přišlo znovu. Kamarádka s vývarem mě v té myšlence podporovala a já se ukotvila v názoru, že vlastně proč bych NEMOHLA ODJET??? Na 3týdny, vrátím se na magnetickou rezonanci a vše stihnu. Ten den jsem napsala koordinátorovi, byla to neděle večer. V pondělí jsme si poprvé zavolali…
A ve středu jsem měla koupenou zpáteční letenku. Odlétám 31. 12. 2024. Neoslavím s rodinou příchod Nového roku, neuvidím 3 týdny děti. Nevím skoro, kam letím, léčitele nikdo nezná, nevím, zda mě neprodají do otroctví nebo neokradou. Nevím prostě za kým letím, co tam budu dělat, kde budu bydlet ani jestli se vrátím. Obavy jsem ale neměla skoro žádné. Prostě jsem to cítila jako svou cestu. Pas jsem si stihla vyzvednout mezi svátky v Praze, do Liberce by ho už nestihli dopravit…tak ještě dolary a mohu letět. Jednoduché to nebylo, těsně před odletem bylo třeba udělat mnoho věcí, já taktak stihla bus do Prahy a batoh jsem balila ještě na letišti. Jako třešnička na dortu bylo mé obří gyn krvácení, ale to jsem prostě už nestihla řešit. Půlku zavazadla tak tvořily vložky a v hlavě přání, ať to prostě nějak dopadne.
Pobyt na Filipínách byl nakonec nádherný. Luxusní dovolená spojená s místním léčení teplem, tichem, klidem, mořem, stravou a hlavně léčitelskými dovednostmi. Nevím, jak to dělaly, ale mělo to sílu a já po léčení vždy na pár hodin upadla do sladkého spánku, naprosto vyčerpaná. Ale krásně! Součástí procesu byl i výstup na svatou horu, totálně barefoot, bosá chůze po ostrých kamenech byl symbol utrpení a malé oběti tomuto svatému místu.
3 týdny utekly jako voda, domů se mi nechtělo, návrat byl jak náraz do zdi. Nebudu lhát, bylo to drsné. Zima, nevlídno, povinnosti, domácnost, děti, kolotoč. Ze 100% času jen pro mne, opečovávaná a odpočinutá…do 100% času pro rodinu, děti, domácí práce a spirály nevděčných povinností…uff. Na rady všech jsem si domluvila studentky na výpomoc s domácností, ovšem holky tam nejsou stále a také to není nejlevnější kratochvíle. Ale dokud to utáhneme, dopřeju si tuto formu pomoci :-)
No a zbytek už znáte…výsledky dopadly dobře, jedeme dál a já se snažím všemožně si tento stav udržet a nadále jej jen zlepšovat.
Brzy bych chtěla začít psát blog o své cestě, aby mohla někomu pomoci. Co jsem prožila, co jsem zkusila, co se mi osvědčilo a co ne. Prostě sepsat to, aby někdo nemusel procházet tu strastiplnou cestu celou sám, aby si mohl říct o pomoc nebo našel spojence.
Ještě jednou vám všem moc děkuju.
Mějte se krásně a buďte zdraví, není nic na světě důležitějšího.
Alžběta Kotková
žena, manželka a maminka 5 úžasných dětí
PS: Kdybyste někdo chtěl vědět podrobnosti o mém filipínském dobrodružství nebo o čemkoliv z mé léčby západní medicínou či alternativními cestami, jsem připravena na cokoliv.
Nevím, jestli vidíte kontakt, ale zkusím ho napsat sem:
alzbeta,kotkova82@gmail.com
+420 775 665 129