Představení sbírky
Míša je 23letá slečna s těžkým zdravotním postižením, která je plně odkázaná na každodenní péči své rodiny. Sama nesedí, nechodí ani nemluví a již 13 let je závislá na domácí umělé plicní ventilaci.
Přesto je Míša stále usměvavá, spokojená a miluje chvíle, kdy může být se svou rodinou venku. Aby mohla bezpečně cestovat k lékařům a dál vyrážet na své oblíbené procházky, potřebuje nyní nové, dostatečně prostorné a speciálně upravené auto.
Současné vozidlo už dosluhuje a především přestává vyhovovat jejím potřebám. Míša má nyní větší speciální vozík s elektromotorem, se kterým už není možné do stávajícího automobilu bezpečně najíždět a Míšu přepravovat.
Nové vozidlo stojí 1 026 900 Kč a jeho nezbytná speciální úprava – elektricky výklopná nájezdová rampa a bezpečné kotvení vozíku – dalších 142 138 Kč.
Rodina bude žádat také o dostupné státní příspěvky, ty však celkové náklady nepokryjí. Proto jsme se jako rodina a blízcí přátelé rozhodli založit tuto sbírku a pomoci Míše získat automobil, který jí umožní bezpečně cestovat.
Cílem sbírky je vybrat 850 000 Kč.
Komu pomůžeme?
Míša se narodila v červnu 2003 jako zdánlivě zdravé miminko, na které doma netrpělivě čekal její starší bráška Radeček.
Postupem času si však rodiče začali všímat, že se její vývoj zastavil. Začal dlouhý kolotoč vyšetření a návštěv lékařů. Maminka Monika s ní několikrát denně poctivě cvičila Vojtovu metodu a celá rodina doufala, že se její vývoj podaří nastartovat.
V roce a půl byla Míše diagnostikována vývojová vada mozku – Dandy-Walkerův syndrom, který závažně ovlivnil její další vývoj.
Přes veškerou péči a intenzivní cvičení se Míša nikdy nenaučila sama sedět, chodit ani mluvit. V šesti letech jí byla navíc diagnostikována svalová myopatie, kvůli které její svaly postupně ochabují. Její zdravotní stav vedl také k velmi těžké skolióze páteře a omezení funkce jedné plíce.
V roce 2013 přišla další těžká zkouška. Míša onemocněla vážným zápalem plic a musela být uvedena do umělého spánku. Lékaři jí zavedli tracheostomickou kanylu, protože už sama nezvládala dostatečně dýchat. Zároveň jí byl zaveden PEG – sonda přímo do žaludku, prostřednictvím které dostává tekutou stravu.
Postupem času přestala stačit i podpora kyslíkem a jediným řešením se stala domácí umělá plicní ventilace. Rodina si přála mít Míšu doma, v prostředí, které zná a kde je obklopena lidmi, kteří ji milují.
Na ventilátoru je Míša již 13 let.
Největší část každodenní péče zvládá její maminka Monika. Péče o Míšu je nepřetržitá a mimořádně náročná – fyzicky, psychicky i finančně. Společně s tatínkem se však snaží Míše dopřát co nejhezčí a nejplnohodnotnější život.
A přestože Míša nemůže mluvit, chodit ani sama sedět, umí dát svému okolí jasně najevo, kdy je spokojená. Miluje pobyt venku a procházky se svou rodinou. Právě tehdy je nejšťastnější.
Auto proto pro Míšu a její rodinu není luxusem. Je nezbytnou součástí každodenní péče – umožňuje cesty k lékařům, na vyšetření a další potřebné přesuny, ale také Míše dává možnost dostat se ven z domu a prožívat chvíle, které má tolik ráda.
