Komu pomůžeme?

Jsem zaměstnaná na částečný úvazek, zdravotně znevýhodněná (v současné době v prac. neschopnosti s bederní páteří, kdy podstupuji nejnutnější zákroky, rehabilitace, infúze, abych se co nejdříve mohla vrátit zpět do pracovního procesu) a pečuji sama o svého syna, ve II.stupni péče.

Život nemá věru Oli od malinka snadný, už když byl miminko a měl v roce první záchvat, už tehdy mi lékař řekl, že budou do budoucna zřejmě vývojové i jiné poruchy… No, nemýlil se.

První vážnější situace a vyšetření již začaly od přelomu roku 2010/2011, kdy z původní vývojové dysfázie jsme se postupně dostali až k hyperkinetické poruše, Aspergerovu syndromu a docházíme k mnoha dalším specialistům. Je na jednu stranu pro maminku úleva, že dokáže pojmenovat a zjistit, co jejímu dítku je, na druhou stranu je to nekonečné poznávání sama sebe, svých limitů a možností a hledání všech možných cest a variant, aby se vše zvládlo.

Malé děti, malé starosti… Velké děti, velké starosti… Jak trefné… S nástupem puberty, dospívání, je to celodenní horská jízda pocitů, radosti, ale i různých záchvatů, mnohdy stačí malá změna v denním programu a všechno je špatně…

Hluk v MHD, ujede mu jeho oblíbený autobus, vyleká ho nečekaný zvuk, situace a mám opravdu o zábavu postaráno. Ujede mu výtah, v pokojíčku mu o pár centimetrů posunu jeho hračku a už je zle. Jakákoliv rychlá změna, běžného stereotypu, je katastrofa pro takovou dětskou duši…

V dobách, kdy byl můj i Oliverův zdravotní stav lepší,  jsem měla i dvě práce současně, od úklidu v hypermarketu, po doplňování zboží, inventury, různé pozice ve výrobní společnosti a ještě, když to šlo, uklízela jsem na nádraží.

Nikdy jsem se práce nebála, spíše jsem to s prací přeháněla, abych se o nás oba dokázala postarat…Ale současná situace, je již velmi vážná…😢

Časy se změnily a péče o syna začala být náročnější ve všech směrech… Kdo má doma dítě s PAS, rozumí… Stačí maličká změna rutiny, změna stereotypu, a je „oheň na střeše“…  A do toho jejich zvláštní jiný svět toužící po dobru, spravedlnosti, slušnosti, bojovností postavit se všem, kteří nevěří, že ačkoliv takové děti na první pohled vypadají zcela zdravě, jste to Vy, kdo jim pomáhá s léky, dopravou, běžnou hygienou, jste takovým průvodcem na jejich cestě a snažíte se, aby byly šťastné. Takové děti, jsou velmi citlivé a skutečně to nemají „napsané na čele“…

Moc by nám pomohlo, mít domov..Pronájem… Dlouhodobě… Nejlépe, napořád, 1+1 nebo 2+kk a určitě v rozumných finančních mezích.Žijeme ve velkém panelovém domě… No, sousedy, si nevybereme. Někdy je to trochu jak kriminálka Miami nebo Las Vegas, ale nemůžu se hroutit. Tedy, párkrát se mi tady zhroutil Oliver psychicky…

🔥Nemám exekuce, ani insolvenci, ani přítele. Otec dlouhodobě nehradí výživné, podána exekuce, zatím nevyplacena žádná částka🔥…

Zdraví máme jen jedno a musím tu být pro Olivera co nejdéle, plnoletostí péče o něj končit nebude…

Být na vše sama, vůbec není jednoduchá životní cesta…

Děkujeme všem  a Donio za možnost, tu být 💓. Zázraky se dějí a i malinká pomoc se počítá. 🌷

Každá korunka, je obrovský dar. 🍀

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Pokud se najdou dobří lidé a pomohou nám, peníze budou transparentně využity na stěhování, kauci a první poplatky spojené s bydlením, které všechny, do koruny doložím. Byla bych moc vděčná za jakoukoliv pomoc, abysme z tohoto šíleného domu mohli odejít a v klidu žít.

Pokud se nevybere cílová částka, využijeme korunky od dárců na udržení současného bydlení (zvýšený nájem, zvýšené zálohy), na udržení střechy nad hlavou v současné těžké době, nedoplatek (osvětlení společných prostor, výtah, zdražení studené vody a topení),  případně na opravu 2 zubů u Olivera a nezbytné výdaje spojené s tím, abysme krizovou situaci zvládli bez úhony.