Komu pomůžeme?

Mamince po nějaké době řekli, že jsem měla venku páteř. Tak se stalo to, že se mi zanesl nějaký bacil do páteře. Domů za rodinou jsem se z porodnice konečně dostala až po půl roce.

Kromě pravidelné rehabilitace v lázních se mnou musela Maminka cvičit i doma což bylo náročnější. Byla tak nucena nechat dojíždění do zaměstnání, ale naštěstí získala práci z domu. Rostla jsem a díky naší dřině jsem se mohla pohybovat alespoň po kolenou. Později nastal problém, kam do školy? Kvůli další operaci jsem první třídu absolvovala po nemocnicích a lázních a do druhé třídy jsem již nastoupila do Jedličkova ústavu v Praze. Tam jsem zažila i světlé chvíle kdy jsem se mohla pohybovat díky chodítku a ortézám. Ty však brzy pominuly, jelikož se mi bortila páteř a s chůzi jsem musela skončit. Od té doby jsem na vozíku.

V Jedličkově ústavu jsem vyrůstala a žila až do absolvování Integrované střední školy v Hrdlořezích, kde jsem později získala i práci. Byla jsem šťastná, že mohu být užitečná. Také jsem začala sportovat. Jezdili jsme na mezinárodní hry pro tělesně postižené, kde jsem se umísťovala na medailových místech ve stolním tenise a v jízdě na vozíku, resp. formulce.

Od roku 2004 jsem se kromě formulky věnovala ještě hodu oštěpem a vrhání koulí. Žila jsem aktivní život, našla nové zaměstnání a vrátila se do rodného bydliště. To vše mi usnadňoval i získaný řidičský průkaz. 

V roce 2007 jsem však musela všechno opustit, protože mi začaly další zdravotní problémy spojené s dekubity. Teprve loni jsem po letech komplikací prodělala snad již poslední z nesčetných operací. Když by byla možnost a zdravotní stav mi to dovoloval, v což již zase věřím, moc ráda bych se zase vrátila do zaměstnání a k aktivnímu životu.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Chtěla bych zase sportovat, jezdila jsem dříve i na handbiku, ale takto náročný sport už pro mě nebude možný. Důkladně jsem zjišťovala a zvažovala různé možnosti a nakonec jsem oslovila firmu Ultina s.r.o. Probrali jsme mé potřeby a nabídli mi šlapací přídavný pohon Tribike od společnosti Triride, který mohu sama připojit k vozíku. Tento hybridní pohon vyvinul sám zakladatel italské firmy, vozíčkář Gianni Conte. Zařízení je tak léty prověřené a spolehlivé. Tribike má elektromotor, ale mohu si na něm také aktivně zacvičit. Je to velmi kompaktní a lehký pomocník. Obsahuje mimo jiné asistenci šlapání (PAS), zpětný chod, IBS (inteligentní brzdový systém s rekuperací), ICC (inteligentní tempomat), baterii s dostatečným dojezdem, elektronickou asistenci při rozjezdu do kopce a 5 úrovní pomoci.

Cena tohoto promyšleného přídavného pohonu je 147 000,- Kč. Jsem sama, práci jsem stále ještě kvůli zdravotním problémům nenašla, mám velké výdaje spojené s náročnou léčbou a do toho běžné výdaje na bydlení. Mé finanční možnosti na toto zkrátka nedosáhnou.

Chtěla bych Vás tímto poprosit o peněžní pomoc, která by mi z části dopomohla k pořízení hybridního přídavného pohonu Tribike HYBRID E Plus k invalidnímu vozíku.

Za každou poskytnutou finanční podporu budu velmi vděčná.

Děkuji

Táborská Eva