Srdcem pro tatínka – pomozme rodině zvládnout náročné životní období

Dobrý den,

jsem trenérka dvou úžasných holčiček, kterým život připravil neuvěřitelně těžkou zkoušku. Na jaře 2023 byl jejich tatínkovi diagnostikován nádor na mozku a od té doby se denně obávají o jeho život. Prognóza je velmi nejistá a léčba je na velmi dlouhou dobu. Tatínek je neskutečný bojovník. Pravidelně podstupuje náročné rehabilitace, které mu velmi pomáhají. Jeho zdravotní stav mu však v žádném případě nedovoluje pracovat, i když by se velmi chtěl do zaměstnání vrátit.

Maminka se snaží najít zaměstnání, které by skloubila s péčí o tatínka, dcery a se svým zdravotním stavem. Bohužel toto velmi těžké období, kdy byla v neustálém stresu, zda partner přežije, a kdy je často hospitalizován nebo v lázních, se rapidně podepsalo i na jejím zdraví (skřípnutý nerv navozující infarkt, nález ganglionu apod.). Společný sen, který do jara 2023 měli (rekonstrukce vysněného domečku), se rozpadl.

Od té doby bojují s obrovskými existenčními problémy, které se týkají naprosto základních potřeb (bydlení, stravování, oblečení, léčba, léky, doprava k lékařům apod.). Rodině se snažíme pomáhat, bohužel však není v našich silách poskytnout pomoc na vše, kterou rodina tak zoufale potřebuje. Veškeré vybrané finanční prostředky rodina použije na pokrytí/doplacení léčby, rehabilitací a léků a na základní výdaje – bydlení, stravování, péči o domácnost, oblečení, popř. studium dětí.

Netušila jsem, že zdravotní stav tatínka byl a je až tak vážný a že jejich situace je natolik zničující. Je to velmi skromná rodina, které pomáhal Dobrý anděl. Bohužel tato pomoc byla časově omezena. Proto velice prosím: pomozme společně rodině vytvořit zázemí, které tatínkovi pomůže při náročné léčbě, mamince zajistí klid pro její léčbu a dětem opět vytvoří stabilní a klidný život.

Děkuji.

Můj příběh začal v březnu 2023, kdy mě z ničeho nic začala bolet hlava. Nepřikládal jsem tomu zpočátku žádnou velkou váhu, jen jsem si začal více hlídat pitný režim. Bohužel ani po dvou týdnech bolest neustávala, i tak jsem stále chodil do práce a o víkendu opravoval dům, kde plánujeme se ženou a dětmi bydlet. Stále mi ale bylo hůř a hůř. Takto jsem fungoval další týden, až do dne, kdy jsem se jedno ráno probudil a viděl jakoby v mlze. I tak jsem se ale rozhodl, že to určitě přejde a že můžu jet do práce. Bylo mi ale hrozně zle, a tak jsem šel k obvodní lékařce, která mě odeslala na neurologii. Tam mi provedli CT hlavy a poté mi lékařka oznámila, že mi našli útvar o velikosti 3 × 4 cm a musí mě okamžitě hospitalizovat.

V nemocnici mě kromě dalšího čekala i lumbální punkce a bylo rozhodnuto, že za týden bude operace, při které se odstraní nádor. Bohužel mi ale bylo pořád hodně zle, a tak byla operace provedena akutně dříve. Zároveň jsem pak dostal krvácení do mozku a museli mi udělat drenáž. Z této doby a z následujících 14 dnů si téměř nic nepamatuji, vše vím až zpětně od rodiny a lékařů.

Když jsem se probudil na JIP, nechápal jsem, co se děje. Několik dnů trvalo, než se mi přestala točit hlava. Učil jsem se znovu chodit, trénovat jemnou motoriku rukou. Týden po propuštění jsem dostal plicní embolii a strávil tak další týden v nemocnici, a od té doby si musím dvakrát denně píchat lék na ředění krve. Po zjištění, o jaký typ nádoru se jedná, jsem musel podstoupit ještě jednu operaci a poté mi byla naplánovaná léčba v Protonovém centru. Dostal jsem také kontakt na nadační fond, který mi pomohl zajistit ubytování během léčby.

Celá rodina, má partnerka i děti, to snášely velmi těžko. Starší dcera odmítala chodit do školy, nechtěla odjet ani na závody se svým klubem, na které trénovala celou sezónu. Obě dcery chtějí být neustále se mnou a jsou velmi smutné, když podstupuji léčbu nebo rehabilitace.

Můj zdravotní stav je bohužel stále velmi nejistý. Je to velmi těžké, protože nejsem schopen svou rodinu zabezpečit.

Během léčby a rehabilitace je smutek po dětech a rodině obrovský. Věřím, že léčba a rehabilitace pomůžou a budeme zase všichni spolu. Těším se na každý okamžik, který spolu strávíme, a jsem vděčný za každou chvíli, kterou se svou rodinou mohu trávit, protože to není samozřejmost, ale obrovský dar. Každý den se obávám, že tady pro své holčičky už nebudu.

Rodina použije veškeré finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s léčbou, rehabilitacemi a léky a také na běžné rodinné výdaje – bydlení, stravování, péči o domácnost, oblečení a potřeby pro děti.

Za každou podporu předem děkujeme.