Představení sbírky
Jmenuju se Anežka a píšu vám, abyste mi pomohli zachránit moji maminku, která onemocněla nádorem mozku.
Ještě nedávno byl náš život úplně obyčejný. Máma pořád něco vymýšlela, organizovala, učila, vedla… byla ten náš „náčelník“, co drží věci pohromadě. V souboru historických tanců Campanello rozdávala energii všem okolo, na zámcích a slavnostech jako by ožila sama historie. A doma? Doma byla prostě máma. Ta, která vás uklidní jen tím, že je poblíž.
Pak ale přišel říjen 2025 a všechno se začalo lámat. Máma si nejdřív myslela, že se jí jen zhoršuje zrak. Jenže pak přišlo něco děsivějšího – přestávala rozeznávat tváře lidí, které miluje. Vybojovala si vyšetření… a my jsme se dozvěděli slovo, které vám zůstane v hlavě jako hřebík: glioblastom IV. stupně.
Komu pomůžeme?
Bylo to rychlé. Těsně před Vánoci operace v českobudějovické nemocnici, náročná, ale skvěle odvedená. Máma se držela neuvěřitelně statečně. Dokonce se začala připravovat na chemoterapii a ozařování a my jsme se upínali k tomu, že teď už to půjde „podle plánu“.
Jenže pouhý den před nástupem do léčby přišla zpráva, která nás zlomila: objevil se nový nádor. Další operace. A potom už žádné „počkejme“. Žádné „uvidíme“. Najednou je čas to jediné, co nám utíká mezi prsty.
Teď stojíme před poslední možností, která dává naději: léčba metodou Optune TTF. Je to šance zpomalit nemoc, zastavit růst nádoru a získat čas. Čas, aby tu máma mohla být s námi. Aby mohla ještě vést své malé tanečnice v Třeboni, předávat tradice, které miluje. Aby mohla vidět vyrůstat svou vnučku Šárinku. Aby si mohla s neteří Eliškou a synovcem Kubíkem užít ještě spoustu dětských dobrodružství.
A pro mě… aby tu byla moje máma, když dodělávám školu. Jsem vysokoškolská studentka a mámin zdravotní stav samozřejmě mění i naši finanční jistotu. Ale tohle není prosba „o pohodlí“. Tohle je prosba o život.
