Ondrášek se narodil o měsíc dříve, ale jako zdravý chlapec, který normálně jedl, smál se, hrál si a učil se novým věcem. Říkal první slova, ale kolem roku a půl se jeho vývoj zcela zastavil – přestal mluvit, odmítal teplou stravu a jídlo na lžíci, přestal se smát, komunikovat s okolím a uzavřel se do svého světa. Brzy oslaví sedmé narozeniny a navštěvuje speciální základní školu, kterou má velmi rád. Kvůli své nemoci tam však nemůže být déle než čtyři hodiny, protože nezvládá delší odloučení od maminky. Dostává záchvaty agrese a vzteku, takže není možné, aby chodil do školní družiny, a maminka se o něj proto stará téměř celý den. Rodina vychází pouze z příjmu otce, což je finančně velmi náročné.
Ondrášek pravidelně dochází k mnoha specialistům (psychologie, neurologie, kardiologie, lékařská genetika, logopedie, ergoterapie) a podstupuje různé terapie, jako je ABA terapie nebo oxygenoterapie, které si rodina hradí sama. Má dva zdravé sourozence, se kterými si kvůli svému postižení nemůže hrát. Naději na lepší život mu dává léčba kmenovými buňkami, která probíhá na Slovensku v Malackách a není hrazena pojišťovnou. V současné době má za sebou první aplikaci a téměř po dvou měsících je vidět zlepšení – více rozumí, vnímá okolí a začíná říkat první slova.
Věříme, že společnou pomocí mu můžeme dát šanci na lepší život, který si stejně jako každé dítě zaslouží.
Rodiče Ondráška, Lukáš a Katka
