Naděje pro Dědu 💙

Děda je čtrnáctiletý, onkologicky nemocný kocourek. Jsme spolu teprve šest měsíců, ale miluju ho, jako bychom spolu prožili celý život. Když jsem si ho v srpnu loňského roku přivezla domů, prakticky umíral. Z původně velkého a statného kocoura zbyla kostra potažená kůží, vážící 1,8 kg. Měl nemocnou štítnou žlázu, trpěl průjmy, zvracel škrkavky…  Kdysi měl nejspíše svoji rodinu, je kastrovaný. Z nějakého důvodu ale skončil na ulici a život tam ho úplně zdevastoval. Slíbila jsem mu, že ho dám do pořádku a bude zase krásný a zdravý. Pomalu, krůček po krůčku, se mi dařilo můj slib plnit. Děda si zvykl na časté návštěvy veteriny, trpělivě polykal každý den léky na štítnou žlázu, s chutí jedl gastro dietu. Během tří měsíců přibral na 3,5 kg a štítná žláza se srovnala na optimální hodnotu. Stal se z něj spokojený kocour, který si užíval péči a pozornost. Vzniklo mezi námi silné pouto a já se těšila, že spolu prožijeme ještě spoustu šťastných let. Koncem roku udeřila rakovina.

Vánoce určitě nejsou obdobím, kdy by člověk chtěl rozhodovat o životě a smrti. Já se v té době musela rozhodnout, zda nechám Dědu dožít s rakovinou, nebo podstoupíme, v jeho stavu poměrně riskantní, operaci nádoru. I když jsem měla strach, byla jsem podvědomě rozhodnutá nechat Dědu operovat. Potřebovala jsem jen podporu. Někoho, kdo by mi řekl, že dělám dobře, že je to správné rozhodnutí. Ale dočkala jsem se opaku. Ze všech stran jsem slyšela pouze názory, že je to nesmysl, že to nemá cenu, když je tak starý, ať ho netrápím a nechám ho dožít. Nikdo mě nepodpořil. Až jedna žena, které si velice vážím, řekla: 'Rozhodni se srdcem. Ať uděláš jakékoli rozhodnutí, bude to správné.' 4. 1. 2024 Děda podstoupil operaci. Zákrok zvládl bez nejmenších komplikací, rekonvalescence probíhala rychle a bez obtíží. Opět z něj byl (a stále je) spokojený uvrněný kocourek s velkou chutí k jídlu. Další ránu bohužel přinesly výsledky histologie. Děda onemocněl poměrně vzácným typem rakoviny – postvakcinačním sarkomem (nádor, který vznikne v místě vpichu, například po očkování). Kocourek je momentálně měsíc po operaci, kdy mu byl nádor zcela odstraněn. Bohužel, tento typ rakoviny se velmi často vrací a také hrozí vznik metastáz. Dědův případ jsem konzultovala s jedním z předních českých onkologů, panem doktorem Škorem, a jako další krok po operaci nám byla doporučena chemoterapeutická léčba, která by mohla velmi výrazně zlepšit Dědovu budoucí prognózu a ovlivnit jeho šance na delší a spokojenější život bez rakoviny. Touto léčbou se zabývají pouze specializovaná pracoviště a je bohužel finančně velice nákladná (jedna terapie cca 15.000 – 20.000 Kč). 

Jsem člověk, který si neumí říkat o pomoc a vždy se snažím se vším poprat sama. Starám se o spoustu zvířat, třetinu z nich tvoří staří, nemocní a hendikepovaní. Operace Dědy byla finančně velmi nákladná. Nemalou částku mě také stojí léky, které každý měsíc užívá a jeho dietní strava. Udělala bych pro něj opravdu cokoli, ovšem na jeho další léčbu už sama, jako máma na mateřské, bohužel nestačím. Ze všech stran bohužel slyším názory, že investovat do tak drahé léčby starého kocoura je nesmyslné a zbytečné. Pro mě má ovšem smysl jakýkoli život a právě proto jsem se rozhodla, snad poprvé v životě, požádat o pomoc. Vybrané finance budou použity na kocourkovu následnou léčbu na onkologické klinice v Praze, kde bude v těch nejlepších rukách. Je těžké odhadnout předem, kolik terapií bude třeba a jakou částku budeme skutečně potřebovat. Pokud bychom ovšem část vybraných financí nevyužili nebo by se vybralo více, než jsme plánovali, ráda bych těmito prostředky pomohla někomu, kdo bude pomoc potřebovat. Někomu, kdo si sám pomoci nedokáže. 🐾