Narodil jsem se před 32 lety v Hradci Králové. V inkubátoru jsem přestal dýchat. Trpím dětskou mozkovou obrnou, spastickou kvadruparézou a jsem plně odkázán na neustálou pomoc druhých lidí. Moc toho sám nezvládnu, přesto se snažím naplno prožívat každý okamžik své existence. Můj běžný den začíná s asistentem, pomáhá mi při hygieně, s veškerými úkony péče o mou osobu. Chystá mi jídlo a pomáhá mi při konzumaci, sebeobsluze, obléká mě a tráví se mnou celý den, podle toho, co zrovna potřebuji a kam mám namířeno. Doprovází mě do zaměstnání, za zábavou, rodinou, na výlety. k lékaři, na rehabilitace… Asistent mě ukládá ke spánku, uklízí můj domov, polohuje mě přes noc, abych neměl proleženiny, aby mě nebolelo tělo.
Vyrůstal jsem v Jičíně, kde mám hodně kamarádů a rodinu. Také praktického lékaře, očního lékaře. V Hradci Králové mám zase svého zubaře a neurologa. Na rehabilitace a do kostela chodím v Praze, kde žiju šestým rokem a z toho třetím rokem bydlím sám v bytě zvláštního určení v Kunraticích. Všechna má důležitá místa i lidé jsou z Kunratic (malé vsi:) daleko na to, abych tam dojel pomocí MHD s asistentem. V mém životě je velmi obtížné jezdit delší trasy vlakem nebo busem. Potřebuji bezbariérovost, a taky větší prostor pro intimní hygienu, možnost zastavit v případě potřeby a přepolohovat, což ve většině přepravy není možné.
Proto jsem se rozhodl zkusit požádat prostřednictvím sbírky na přestavbu vozu na LPG. To znamená, že budu jezdit výrazně levněji, a tak budu moci bez stresu dojet, kam zrovna potřebuju. Kromě nutných a nezbytných návštěv lékařů, rehabilitace je pro mě také důležité udržovat osobní kontakt s rodinou a přáteli a žít společenským životem.