Představení sbírky
Dobrý den. Chtěla bych vám představit našeho nejmladšího syna Bartoloměje. Narodil se jako úplně zdravé miminko, byl jen hodně plačtivý, hlavně před spaním, to dokázal brečet i hodinu a byl a je na mě hodně fixovaný, musela sem ho mít neustále na sobě, když sem ho položila, tak plakal.
Vývoj přiměřený jeho věku. První slůvka říkal už v 8 měsících: Máma, táta, bába, dede, chodit začal na roce a chtěl pořád chodit.
Kolem 18 měsíců se však něco změnilo, měl 3 dny teploty, bez jasné příčiny, ale nevím, zda to můžu přisuzovat tomu, nebo jen shoda náhod. Přestal úplně mluvit, vydával jen pištivé zvuky, chtěl se pořád vozit v kočárku, to chce bohužel stále i v jeho třech letech a nebo se nosit. Přestal jíst vše, začal preferovat jen určité potraviny, suché a takové, od kterých se neumaže, protože nesnese špinavé ruce, od čehokoliv.
Miloval houpání, chodil po špičkách a často se točil. Na 18 měsíční prohlídce jsme vyplnili MCHART TEST a paní doktorka nám sdělila, že má podezření na Autismus.
Předtím jsem o tom nic nevěděla, nečetla, prostě to šlo mimo mě. Následovalo kolečko psycholog, psychiatr a nakonec nám udělali diagnozu v Praze v Motole po týdením diagnostickém pobytu, kde verdikt zněl: Autismus a mírná retardace.
Jakákoliv hygiena je velký problém, doprovázený velkým řevem a odporem, od stříhání nehtů, až po mytí hlavy. Vyčištění zubů nemyslitelné, jedině násilím a to bysme mu to ještě víc zprotivili, takže čištění v jeho režii, když chtěl, tak pošmrdlal.
První zoubek mu vylezl už ve čtyřech měsících, v tu dobu jsme čistili prstovým partáčkem, to se ještě nechal. Ale asi nepravidelným čištěním a hlavně jeho okusováním a kousáním do všeho se zoubky začaly kazit a přední drolit. Poprvé jsme byli u zubaře v roce, to bylo vše v pořádku, potom ve dvou letech a to už bohužel byl nevyšetřitelný a neošetřitelný.
Sehnala jsem zubaře, který se specializuje na tyto děti a teď jsme našli, vyšetřili ho a bohužel bude muset být proveden zákrok v celkové narkoze, proto tak vysoká kalkulace zákroku, na který bohužel nemáme. Víme, že jsou na tom lidé mnohem hůř, ale budeme moc vděční za jakoukoliv částku. Případným dárcům moc děkujeme.
Komu pomůžeme?
Moc pomůžete Bártíkovi, kterého zoubky bolí a trápí nás to a také jeho rodině, která ho i přes jeho diagnózu moc miluje a není na tom finančně moc dobře. Nikdy jsem si nemyslela, že bysme takto žádali o pomoc, ale bohužel jsme se dostali do situace, o které jsem si myslela, že se nás nemůže nikdy týkat. Pořekadlo „Nikdy,neříkej Nikdy“ bohužel může dopadnout na kohokoliv z nás.
