Na začátku jsme byly jen já, moje dcera a dva koně. Vše jsme budovaly vlastníma rukama, za pomoci kamarádů a známých. Nebyla to snadná cesta – našli se i lidé, kteří nám házeli klacky pod nohy. Přesto jsme se nevzdávaly.
Postupně k nám nepřibývali jen koně, ale také úžasní lidé, kteří nám začali pomáhat. Objevili se i první dárci – někdo přinesl palety, jiný sudy či nádrž na vodu, někdo zase trochu stavebního materiálu. Díky nim jsme vždy našly sílu pokračovat a nevzdávat se.
Když k nám přišel první nemocný kůň a v našich rukách rozkvetl, rozhodly jsme se, že se touto trnitou cestou vydáme naplno. Dnes k nám chodí i děti, které se učí chápat, že kůň není stroj ani hračka, ale živý tvor se svými potřebami i handicapy. Podílejí se na péči o koně a my jim na oplátku připravujeme různé zábavné akce.
V plánu máme také spolupráci s tělesně a mentálně postiženými. Bohužel, náš pozemek zatím neumožňuje bezbariérový přístup ke koním a je nutné provést úpravy.
Děti se u nás učí nejen péči o koně, ale i úctě ke zvířatům obecně. Získávají základy první pomoci, dovednosti chování v nebezpečných situacích a v neposlední řadě i respekt a porozumění k ostatním lidem.
Naším snem je dál se rozvíjet a pomáhat – nejen koním, ale i lidem, kteří s námi sdílejí lásku ke zvířatům a chtějí být jejich součástí.
