Chceme s Matesem poděkovat všem dárcům peněz. Díky vám všem budeme mít peníze na víc jak 30 hodinových rehabilitací. Nebo v případě opětovného akutního prasknutí ploténky na zaplacení části operace.  Doufám, že k tomu už nedojde. Přece nemůže mít Mates tolik smůly hned po sobě. Paní Jitce N. chci moc poděkovat, za tak velikou částku, kterou nám darovala! Lence K.  od nás z vesnice za nápad ohledně založení sbírky. Mě samotnou by to nenapadlo.

Poslední fotky jsou aktuální. Focené k poděkování. 

P.S.- Mates je dneska za fešáka, včera na rehabilitaci dostal tejpy. No popravdě z nich moc nadšený není .-)  

Blíží se konec sbírky, chtěl bych poděkovat i za mé páníčky všem, co poslali penízky. Výtěžek použijeme na další rehabilitaci, která bude dlouhá. Sice chodím, ale bude potřeba ještě dlouho pilovat, aby ta chůze byla správná. A doufáme, moc doufáme, že už další operace nebude. Že zádíčka vydrží. A my konečně po čtyřech měsících začneme postupně normálněji žít. Moje panička si moc přeje, aby tady ten zlí čas skončil a bylo dobře. Ale ten strach, že se to stane znovu toho už se nezbaví. Je to jako zlý sen, ze kterého se nejde probudit…a moc ji to trápí…

Ale ke vší smůle jsme to dvakrát dokázali! Dokázali jsme dvakrát rozchodit ochrnutého Matýska co neudržel moč ani stolici. Tahal nohy za sebou. A měl nejasné vyhlídky. Museli jsme se naučit nekonečné trpělivosti. Radovat se z pidi malých pokroků. A ono se to podařilo. Mates zase chodí, raduje se ze života a je to ten nejúžasnější miláček a dacan v jednom. 

Hurá chodím. Už zase mě nožičky unesou, sice jsou ještě slabé, občas jsem jako opilí. Konečně můžu na dvacetiminutovou procházku. A to nevím, co prvně, jestli čůrat, kakat a všechno očuchávat. Pořád cvičím a jezdím na rehabilitaci. Chci moc poděkovat všem co mě poslali penízky.