Prosíme o pomoc pro Vildu, který potřebuje speciální lék

Vilda je výjimečný, milující pes, který 8. 4. oslavil své šesté narozeniny. Bohužel je strávil bez nás na jedné pražské klinice, kde bojoval o život s velmi vzácnou nemocí. Dle prognóz je zázrak, že tu dnes může být s námi – zázrak, ze kterého jsme se radovali jen pár minut, než nám bylo oznámeno, že musí dlouhodobě užívat léky, které momentálně vycházejí na 6 000 Kč měsíčně.

Nedokážete si představit, jaké všechny emoce s vámi v ten moment lomcují, ale rozhodli jsme se to nevzdat a požádat vás o pomoc. 

Na Vildovi je vidět, že je spokojený a šťastný pes, kterému léčba zabrala. Kdyby tomu bylo jinak, s láskou bychom mu dopřáli klid.

Od prvních dnů, kdy se Vilda narodil, potvrzoval svou výjimečnost. Jeho láskyplná, klidná povaha a moudrost jsou jen zlomek toho, co bych o něm mohla napsat. Je to anděl, který s námi vychoval další stejně láskyplnou a moudrou bytost.

21. března jsem ho odvezla na veterinu s obtížemi při močení. V domnění, že dostane injekci s antibiotiky a půjdeme domů léčit zánět močového měchýře. To jsme ještě netušili, čemu všemu budeme za pár dní čelit.

Do hodiny ležel na operačním sále, kde se zjišťovala příčina změněného tvaru močového měchýře a jiných útvarů, které ukázalo sono. Po proplachu měchýře jsme byli uklidněni, že nejde o močové kameny, a po pár dnech přišla zpráva z histologie, že se nejedná ani o nádorové bujení. Pokračovalo se tedy v léčbě zánětu a Vilda byl po 24 hodinách propuštěn. Netrvalo ale ani pár hodin a byli jsme zpět, protože se stále nedokázal sám vymočit. Po několika dnech hospitalizace a katetrizace se jeho zdravotní stav nelepšil – naopak se horšil.

V ten moment jsme se po dohodě rozhodli změnit veterinární kliniku, kde i samotný personál uznal, že už asi nedokáží více pomoci. Na pražské klinice si Vildu vzal do péče neurolog, který nás postavil před nehezkou prognózu diagnózy, která se nazývá detrusor-urethral dysinergia. Problém spočívá v poruše nervového řízení – nesouladu mezi činností svěračů a detrusoru močového měchýře. Byla navržena nová léčba a dalších sedm dní hospitalizace, během kterých se čekalo, zda léčba zabere. A léčba zabrala. Z kliniky jsme si odváželi spokojeného, radostného psa, který se dokáže sám vymočit a je k nerozeznání od jiných zdravých psů.

Na klinice jsme se rozloučili, vesele Vildu naložili do auta – a po prostudování vystaveného účtu zjistili, že lék, který jsme dostali na 10 dní, nás bude stát 2 000 Kč. A Vilda ho potřebuje dlouhodobě, možná i doživotně. 

V ten moment se nám opět zhroutil svět. Byli jsme postaveni před velmi složitou situaci. Měli jsme v autě spokojeného a stabilizovaného Vildu, jehož léčbu si ale dlouhodobě nemůžeme dovolit. A pokud se ptáte stejně jako my, proč jsme tuto informaci o lécích nedostali dříve, když se domlouvala kalkulace hospitalizace – ptali jsme se na několik otázek, na které nechcete znát odpovědi, protože víte, že vás budou bolet. Ale tohle nás v tu chvíli opravdu nenapadlo. 

Druhý den po příjezdu domů jsme obvolali několik známých, kteří nám pomáhají sehnat lék za nižší cenu. Situace se zatím tváří tak, že je dostupný pouze v Německu nebo na výše zmíněné klinice za částku, kterou jsem uvedla.

Věřím, že Vildovi dopřejeme ještě nějaký ten den štěstí na tomto světě. 

Peníze použijeme na nákup speciálního neurologického léku, který by Vildovi pokryl léčbu na dva roky. Je to část nákladů, se kterou – pokud nám pomůžete – to zvládneme. Každá částka je pro nás obrovskou pomocí, nejen finanční, ale hlavně psychickou. Ten pocit, že na to v tuto chvíli nemusíme být sami, je k nezaplacení. V případě, že by se vybralo více peněz, použijeme je na další společné roky života.

Moc vám všem děkujeme.