Čertík je kočička nalezena předloni v srpnu. Byla hozena přes plot, k hodné paní, která už měla více kočiček. Přes přítelovu maminku, která paní znala, se dostalo koťátko až k nám domů. Ze začátku plaché, vyhublé koťátko, si postupně na nás zvyklo a získalo tím domov plný lásky. Od prvního setkání přibyl další významný člen naší rodiny. Během pár dní se s Čertíka stala zvídavá, hravá, šťastná kočička.
Na kočičce první rok a půl nebyla poznat žádná nemoc. Byla hravá, pěkně papala a celkově prospívala dobře. Jen byla menší a hubenější než kočičky jejího věku.
V zimě začala mít první komplikace. Kočička byla méně hravá, více spavá, méně kontaktní a začala hůře papat. Velice rychle se její stav zhoršoval. Jednoho dne večer nemohla najednou vylézt na pohovku a měla křeče v nožičkách.
Neváhali jsme a ihned jeli na veterinární kliniku, kde po vyšetření zjistili, že má nemocná játra a tím způsobenou žloutenku a Čertíka hospitalizovali. Museli jí doplnit živiny kapačkami a vznikla jí volná tekutina v bříšku. Tu naštěstí včas odsáli a poslali vzorek do Německa na testy na FIP. Do tří dnů se stabilizovala a s antibiotiky, vitamíny a pastou proti teplotě a bolesti byla propuštěna do naší péče.
Čekali jsme netrpělivě 3 dny na výsledky, které jasně prokázaly FIP. Jen na nás bylo těžké rozhodnutí. Buď budeme s nemocí bojovat, koupíme léky a co nejdříve zahájíme léčbu a nebo přistoupíme k eutanázii.
Neváhali jsme ani minutu, Čertíka zachráníme! Ihned jsme začali s veterinarni klinikou domlouvat léčbu, která nám poskytla kontakty na lidi, kteří s tim maji veliké zkušenosti a nasadili jsme prvni dávku léku. Postupně se stav Čertíka zlepšil. Začala papat, byla zase kontaktní, hravá, začala skákat po výškách. Byl to zas náš hravý veselý Čertík. Teď už je potřeba jen setrvat v léčbě, která pomáhá a Čertík bude mít zas plnohodnotný, dlouhý, spokojený kočičí život.
