Byl jsem vždy čilý a veselý pes. Jenže ve čtvrtek 28.září, když jsem vyběhl ven, přišla hrozná bolest v zádech, křeč a ochrnuly mi zadní nožky. Panička mě hned odnesla domů a začala obvolávat, kde by mě ve státní svátek ošetřili. Naštěstí jedna hodná paní veterinářka byla ochotná a přijela do ordinace. Udělala mi základní vyšetření, dala injekci od bolesti a léky domů. Musel jsem dodržovat naprostý klidový režim a hned druhý den ráno přijet na kontrolu. V pátek ráno to vypadalo, že bude všechno v pořádku, že jsem opravdu jen špatně dostoupl. Ovšem do večera se to zase zhoršilo, zadní nožičky mě přestaly poslouchat. Sice jsem chodil, ale byla to hodně pajdavá chůze. Proto jsme raději ještě v pátek večer odjeli na specializovanou kliniku Medipet Zlín, kde mi p. doktor udělal rentgen, dostal jsem další injekci a léky s tím, že v neděli má panička zavolat jak mi je. No, co vám budu povídat kamarádi, v sobotu ráno už jsem se na zadní nožičky nepostavil vůbec. Okamžitě jsme odjeli znovu na kliniku, kde mě hned akutně odoperovali vyhřezlou plotýnku.
Po operaci jsem bohužel ztratil hlubokou citlivost, takže zadní nožky tahám za sebou a neovládám ani močový měchýř, tak musím nosit plínky a čůrám vymačkáváním močového měchýře. Ještě ke všem těm trampotám jsem dostal zánět močového měchýře. Ten už jsme naštěstí přeléčili antibiotiky.
Teď jezdím 2× týdně na náročné fyzio rehabilitace. Doma musím cvičit, co nejvíc to jde. Snažím se, ale zatím se hluboká citlivost bohužel neobnovila. Moje lidská smečka je z toho hrozně nešťastná a dělají všechno možné i nemožné, aby mě znovu rozchodili. Dokonce mi páníček udělal vlastní rehabilitační pomůcku, kterou až nebudu potřebovat, věnuji dalším psím pacientům do fyziocentra. Také mě teď čeká elektroakupunktura ke stimulaci nervových zakončení.
Tak nám kamarádi držte pěstí, ať to všechno zvládneme!!
