Představení sbírky
Před 11 lety jsem se toulal sám, hladový a nechtěný. Jmenuji se Čertík a i když jsem černý usmálo se na mě štěstí a našel jsem své DOMA. I přesto, že jsem se neupsal peklu, tak můj do loňského roku spokojený život v milující rodině mi chce sebrat moc ošklivá nemoc. Rakovina.
Vloni mi odešla má kočičí kamarádka s kterou jsem sdílel 10 let náš domov. Ani ne měsíc na to mi začalo být špatně. Všichni to přikládali stresu. Zvracel jsem a nechtěl si hrát. A tím to všechno začalo. Veterina, léky, kapačky. Na chvíli se mi vždy udělalo dobře a v únoru letošního roku už to bylo hodně špatné. Dvakrát jsem byl i hospitalizovaný na klinice v Mělníku. Verdikt zněl…lymfom na slinivce
Mám už po první chemoterapii 5. 4. a tak moc jsem statečný a chci ještě žít a hrát si se svou kočičí kamarádkou Dorinkou.
Komu pomůžeme?
Četík je nalezenec po kterém stříleli i ze vzduchovky. Začátek života měl smutný, hladový a opuštěný. Přesto je to nejhodnější kocourek, kterého jsem poznala. Nikdy nesekl, neublížil. Poslouchá a snad i rozumí všemu co říkám.
Léčbu i ošetření na klinice zvládá zatím na výbornou. Je statečný i když cesta je celkem 150km. Léky, které musí brát každý den bez problémů přijme.
Šance na vyléčení je 50%, ale jeho touha žít nekonečná.
