Ne každý ví, že za rčením „škola hrou" stojí konkrétní dílo Jana Amose Komenského Schola Ludus (1654–1656). Jde o soubor osmi divadelních her, v nichž se žáci proměňují v herce, třída ve scény a učební látka v dialogy. Jak účinkující, tak diváci, se zábavnou formou dozvídají o fungování celého světa – poznávají vesmír, přírodu, lidské tělo a společnost, řemesla, počty, hudbu, mravy i politiku.
První kompletní překlad v historii
Přestože „škola hrou" zlidověla, samotné dílo Schola Ludus je dnes téměř nedostupné. Naleznete ho v muzejních archivech nebo knihovnách soukromých sběratelů, a to pouze v latině, tedy původním jazyce, ve kterém bylo napsáno a vydáno.
Za více než tři sta let toto dílo nikdo kompletně nepřeložil. Česky z ní vyšly jen zlomky: dvě z osmi částí pod názvem Škola na jevišti (Josef Hendrich, 1947), jediné jednání sedmé hry (1970) a nedokončený pokus z roku 1891.
Celá Schola Ludus, tedy všech osm her, včetně dvou předmluv Jana Amose Komenského, tak vůbec poprvé spatří světlo světa v češtině, a dostane se do rukou široké veřejnosti. Odhalí čtenářům řádky z pera slavného učitele národů, které byly po stovky let ukryty.
Parametry knihy
- 368 stran v pevné vazbě (formát 170 × 240 mm)
- pečlivá knižní sazba a typografie.
- původní Komenského schémata a ilustrace — notové příklady, geometrické tvary, počítadlo, tabulky pojmů — tak, jak je sám použil k výuce „hrou".
Obsah knihy
- předmluva editora
- předmluva Jana Amose Komenského k dílu Schola Ludus
- předmluva Jana Amose Komenského správcům škol
- SCHOLA LUDUS ČÁSTI 1 – 8
- doslov editora
Jak překlad vznikal
Jako sběrateli knih zaměřených na teorii hraní se mi v jedné aukci podařilo získat Řád církevní (svazek IX): Veškeré spisy J.A. Komenského z roku 1915, v němž je kompletní dílo Schola Ludus obsaženo. Pochopitelně v latině.
Mým původním záměrem bylo zadat překlad odbornému latiníkovi, avšak „skutek utek“, roky plynuly a svazek ležel v mé sbírce nevyužit.
V říjnu roku 2025 mě napadlo vyzkoušet, jak by si s překladem poradila umělá inteligence, a tak jsem jednomu jazykovému modelu zadal úkol přeložit autorovu předmluvu k dílu. Prvotní nadšení vystřídalo vystřízlivění, a to, když jsem o stejný překlad požádal jiné jazykové modely. Výsledné texty se velmi rozcházely. Někdy obsahovaly vymyšlené interpretace překladu, slova a věty, které v originále nejsou, jindy zase slova, věty nebo celé odstavce chyběly. Ať jsem instruoval AI jakkoliv, tyto neduhy se mi nepodařilo odstranit, a uvědomil jsem si, že pokud chci získat doslovný překlad autentický originálu, nemohu ho jednoduše svěřit umělé inteligenci a nemine mě mravenčí editorská práce.
Trvalo mi asi měsíc, než jsem se dopracoval k překladu úvodní předmluvy, který byl doslovný a autentický. Vypracoval jsem si pracovní postup, který využívá několika modelů umělé inteligence k překladu, jednotlivé překlady jsem potom ručně porovnával a kontroloval větu po větě, vybaven klasickým překladačem. Práce bližší editorské rekonstrukci starého rukopisu, než běžnému překládání.
Podpořen mecenášem umění, jemuž patří můj bezbřehý dík, strávil jsem pak touto prací několik měsíců na plný úvazek po osmi hodinách denně a dopracoval se k šesti přeloženým hrám. Zbylé dvě hry jsem potom dokončoval ve volném čase po večerech. Vpřed mě poháněly více než tři sta let staré řádky z pera českého velikána, které se objevovaly před očima, a které takto česky přede mnou možná ještě nikdo nečetl.




















