Stromy v Poodří mají svoje příběhy. Vyprávění je doplněné krásnými fotografiemi.
Chcete se s námi vydat do fascinujícího světa stromů a jejich příběhů? Prastaré stromy mají co vyprávět, o krajině, o řece, o tom, jak se navzájem ovlivňujeme, my lidé a stromy.
Letitých stromů v krajině postupně ubývá a budoucnost těch nově vysazených je nejistá. Mnozí ze stromových velikánů pamatují několik lidských generací. Všechny jsou nedílnou součástí krajiny a domovem pro stovky živočichů, kteří obývají jejich koruny, rozeklané dutiny nebo sídlí pod kořeny. Všechny ty vrby, duby a lípy kolem řeky Odry potkáváme při naši práci, když ošetřujeme staré stromy a sázíme nové.
Stromy v Poodří mají svoje příběhy a my jim chceme věnovat tuto knihu. Kromě příběhů stromů a krajiny v knize najdete i postřehy a články odborníků, kteří se stromům v Poodří věnují.
O stromech vám budou vyprávět i krásné fotografie a dětské kresby.
Kniha má nejen potěšit, ale také inspirovat. K čemu? K vyprávění dalších příběhů a k ochraně stromů.
Mlynářka. Vrba, která měla namále
…V době, kdy Slezsko a Moravu drancovali polští kozáci Lisovčíci, se obyvatelům Studénky vedlo zle. Nouze byla tak velká, že ve mlýně na jednom z oderských ramen už dlouho nebylo co mlít a mlynářka i chasa trpěli hladem. Tehdy kolem šli nějací pocestní a ti požádali mlynářku o chleba. Odbyla je, že chleba nedostanou, že sama nic nemá. Pocestní jí nevěřili a mlynářku prokleli, ať prý se do bahna propadne i s mlýnem. A tak se skutečně stalo, dřevěný mlýn zmizel v bahně. Na místě, kde kdysi bývalo mlýnské kolo, prý po staletí byla tak hluboká tůň, že jí nikdo nedosáhl na dno. Pasáčci krav se pokoušeli změřit hloubku objem od vozu, které si „vypůjčili“ doma ve stodole. I když bylo oje dlouhé, dna nedosáhli. Když ho chtěli vytáhnout, nešlo to. Jakoby oje někdo držel a potom ho dokonce stáhl do hlubiny, a už ho nikdy nikdo neviděl. Pasáčci se potom tůni vyhýbali, že tam určitě bydlí vodník…)
Kdo za projektem stojí?
Arnika je česká nezisková organizace, která od roku 2001 spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí. Jejím posláním je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě. Dlouhodobě prosazuje méně odpadů a nebezpečných látek, živé řeky, pestrou přírodu a právo občanů rozhodovat o životním prostředí. Spolu s Ostravskou univerzitou a Českým svazem ochránců přírody pracuje v krajině Poodří už roku 2018.
Autoři o sobě
RNDr. Marcela Klemensová
Od svého narození žiji v Havířově a volný čas nejraději trávím toulkami krajinou u nás v Podbeskydské pahorkatině. Postupně jsem vystřídala profese vědecké pracovnice, podnikové ekoložky a aktivistky v neziskovce. Všechny ty profese se nějak týkaly ochrany krajiny a stromů. v Arnice už 8 let koordinuji projekty a aktivity zaměřené na ochranu stromů a alejí. Od roku 2018 trávím většinu pracovní doby v Poodří. Sázíme tam stromy a ošetřujeme hlavaté vrby.
Mgr. Ivan Bartoš
Narodil jsem se v roce 1957, jsem podruhé (šťastně) ženatý, mám dvě dospělé děti. V mládí jsem byl krátce ocelář, déle pedagog, jeden z prvních mužů na rodičovské dovolené v ČR. Před revolucí krátce lokální ekoaktivista, po revoluci 8 let v samosprávě, pak vedoucí CHKO Poodří, dlouhodobý člen a občas i zaměstnanec Českého svazu ochránců přírody, 10 let člen správní rady Nadace Partnerství, mezitím občas a nyní už natrvalo projektant na volné noze. Pracuji pro Arniku a ČSOP Studénka. Píšu projekty, mapuji v terénu, ošetřuji, množím a sadím stromy. Kromě toho se bavím archeologií a literaturou.
doc. RNDr. Petr Kočárek, Ph.D.
Můj život se točí kolem hmyzu, kterému se věnuji od útlého mládí v podstatě každodenně. Od roku 2004 pracuji na Ostravské univerzitě, kde kromě vědeckého výzkumu přednáším několik zoologických disciplín. Moje současné vědecké aktivity jsou zaměřeny především na rovnokřídlý hmyz a škvory a řešené okruhy otázek se týkají jejich způsobu života, ekologie, ochrany a zejména pak evoluce a molekulární fylogeneze. Ve volných chvílích mapuji výskyt chráněných brouků v Moravskoslezském regionu a snažím se pomáhat s ochranou jejich biotopů. Před nástupem na univerzitu jsem pracoval jako zoolog na Správě CHKO Poodří a pooderskou krajinu řadím mezi moje nejmilejší místa na světě.
Na co vybrané peníze použijeme?
Vybrané peníze bychom chtěli použít na vydání knihy. Nejnákladnějšími položkami z celého průběhu tvorby knihy jsou grafické práce a samotný tisk. Rádi bychom, aby byla kniha zpracována profesionálně a nabídla čtenáři nevšední zážitek z četby příběhů stromů v Poodří i krásných fotografií.
