Tornádu jsem si vzala již slepou na levé oko. V oku se jí často objevovaly záněty, které jsme opakovaně léčili. Léčby nebyly ani tak nákladné, jako časově náročné. Bohužel se očko každým zánětem zmenšovalo a nakonec jsme se rozhodli, že jí ušetříme od bolesti a trápení a oko vyoperujeme. Zákrok vyšel na 10 530 Kč. Po zhojení byla na kobylce vidět jasná úleva. Opět se v jejím očku objevila jiskra!
Uběhlo pár měsíců a naše bábuška přišla z výběhu s bolavou pravou zadní nohou. Po konzultaci s veterinářem jsme vyčkali pár dní, kdy se noha chladila a mazala mentolovými mastmi. Bohužel kulhání přetrvávalo a my jsme nakonec museli kobylce udělat ultrazvuk, kde se potvrdilo, že má kobylka poraněný povrchový a hluboký ohybač. Zakoupili jsme kloubní výživu, kovář kobylce udělal ortopedickou podkovu a paní veterinářka nastolila přísný klidový režim, kdy kobylka mohla chodit denně v kroku po tvrdém 10 – 15 minut. Takto zavřená v ohrádce stála 4 měsíce. Po této době se výběh zvětšoval a kobylka si pak mohla užívat neomezený pohyb ve výběhu. První vyšetření stálo 4051 Kč. Ortopedické podkovy vyšly na zadní nohy každých 6 – 8 týdnů na 1200 Kč. Kloubní výživa na necelé 3 000 Kč.
Po měsíci přijela paní veterinářka kobylku zkontrolovat, k výraznému zlepšení ale bohužel nedošlo. Proto jsme se rozhodli vyloučit zlomenou bodcovou kost a udělali RTG vyšetření. Kobylce pokračoval klidový režim.
Pak už následovala poslední kontrola a my jsme konečně mohli začít chodit na delší procházky. Znovu jsem na kobylku na pár minut nasedla po 8 měsících od úrazu. Byl to neskutečně skvělý pocit, který ale po několika týdnech vymizel. Torina přestala žrát, začala slinit a z tlamy jí tekla krev. Ihned jsem věděla, že není něco v pořádku. Podstoupili jsme několik vyšetření, 2× podávali antibiotika, 2× udělali rentgen a nakonec jsme byli nuceni kobylku převézt do Heřmanova Městce na kliniku, kde jí zuby vytrhli.
Tento zákrok nepatřil mezi nejlevnější. Na klinice jsme zaplatili celkem 29 183 Kč. 10 000 Kč při příjezdu (záloha), 19 183 Kč po zákroku.
Se všemi problémy jsme se zvládli popasovat. Tornáda je klisna s velkým srdcem, obrovská bojovnice. Doma má třináctiletého valacha, se kterým žije po boku již 7 let. Jsou to nejlepší přátelé a nedají bez sebe ani ránu.
A tohle jsme my. Zleva klisna Tornáda, fenka Ginny, majitelka Klára a valach Lála.
Opravdu se každým dnem modlím, ať už je život zase v normálu a Tornáda si bude užívat důchod, který si zaslouží. Máme po boku rodinu, přátelé, kteří nás plně psychicky i fyzicky podporují. Psychická podpora je totiž na prvním místě. Každý zná ten pocit, kdy se musí rozhodnout a neví, jaká možnost je ta správná. Do této situace jsem se dostala několikrát a zde mi právě byli nápomocni přátelé a rodina. Finanční krize díky všem zdravotním problémům a úrazům přišla taky několikrát. Dobře také vím, že kůň není levná záležitost. Ale co vím na 100% je to, že dodržím slib, který jsem kdysi kobylce dala. A to, že se postarám o to, aby jí bylo do konce života jenom dobře. To je taky důvod, proč jsem se rozhodla pro vytvoření sbírky.