Dobrý den,
po dlouhém zvažování jsem se rozhodla požádat o pomoc pro svou dceru. Niki je laskavá a citlivá dívka, která vždy pomáhá druhým, ale sama si o pomoc nikdy neřekla. Ve 12 letech jí byla diagnostikována vrozená sluchová vada – bohužel až poté, co si zvykla žít ve světě neporozumění. Už v první třídě zažívala šikanu, která se bohužel opakovala i později, nejen od spolužáků. Tím, že neslyšela a nerozuměla, nestíhala vrstevníkům, přesto toužila po přátelství a nikdy to nevzdala.
Po nasazení sluchadel před čtyřmi lety musela ve škole čelit dalším těžkostem – sluchadla byla špatně nastavená a nesměla je sundávat. To vedlo k vážnému psychickému stavu a zhoršení zraku, objevily se i kolapsy.
Niki odjakživa miluje zvířata. Když jí byl přiznán invalidní důchod, pořídila jsem jí koně – jezdectví je její největší vášní a zároveň i nejúčinnější terapií. Sama si ze svého důchodu platí ustájení, pro sebe si nekupuje téměř nic. Díky tomu v jejích očích po dlouhé době znovu vidím radost. Sama pracuji na částečný úvazek, abych mohla být co nejvíc s ní. Jsem samoživitelka a kromě Niki pečuji ještě o mladšího syna a synovce, kterého mám soudně svěřeného do péče. Doma je tak často velmi hlučno – a i když je u nás veselo, pro Niki je to extrémně náročné. Hluk ji vyčerpává, leká se, nepozná, co se děje, a kvůli tomu musela opustit i své kočky, které tolik milovala.
