Pomůžeme k životu nešťastnému kocourkovi, který ve svém životě dosud zažil jen samotu, hlad, zimu a boj o holé přežití. K tomu navíc životní smůlu. Seznamte se, prosím, s jeho příběhem.
Jmenuji se Pacínek. Určitě jsem tolik nezlobil. Jsem hodný kocourek. Tak proč jsem musel žít venku sám, stále hledat něco k jídlu a klepat se zimou?
Dokonce mi někdo ublížil tak, že mám pochroumanou zadní nožičku, na kterou už se nepostavím. Kvůli tomu nemůžu běhat a nejsem tak obratný. Ostatní kocouři mě venku vždy přeprali.
Dokonce mě nakazili nevyléčitelnou nemocí FIV. Moje imunita je slabá, a tak jsem v zimě dostal zápal plic. Moje síly slábly. Až jsem byl tak unavený, že jsem zůstal ležet venku.
Čekal jsem, jestli mi někdo pomůže, nebo jestli usnu – a potom mi už nikdy nebude zima, nebudu mít hlad, můj život skončí.
Naštěstí mě ale našla dvojnožka. Dostal jsem svůj teplý pelíšek, vyléčil jsem se ze zápalu plic, průjmu a taky jsem hezky přibral. Teď už bych mohl žít jako šťastný kocourek – mít domov, dostatek jídla, teplé místo na spaní a kočičí kamarády.
Proč mám ale v životě tolik smůly a můj sen se rozplynul? Vše zkomplikovala zákeřná nemoc.
Je mi moc smutno. Býval jsem kocourek zvyklý být venku na trávě, na sluníčku – a moc se mi po tom všem stýská. Jsem stále zavřený. Volně mezi ostatní kočičky nemůžu, potřebuji karanténu, protože moje imunita je slabá. Pobyt mezi ostatními mě ohrožuje.
Situaci by vyřešilo zakoupení karanténního domečku s výběhem. Byl bych chráněný a mohl pobývat venku na sluníčku. Pozoroval bych kočičí kamarády a nebyl bych tak sám.
Moje dvojnožka se ale stará i o další kočičky, které také potřebují léky, diety a veterinární péči. Tak na můj domeček nezbývají peníze.
Moc věřím a doufám, že mi pomůžou hodní lidé, kterým nebude příběh jednoho mourovaného kocourka lhostejný.
Pomůžete mi?
Nevím, kdy nemoc můj život ukončí, ale chtěl bych být ještě šťastný.
Moc vám, přátelé, děkuji.