Složili jste se na sedák k vozíku pro Jaroslava

Jsem ochrnutý po úrazu krční páteře a trápí mě dekubity. Abych mohl opět aktivně žít, potřebuji speciální antidekubitní sedák na vozík, který zabrání jejich další tvorbě.

Jmenuji se Jarek a je mi 45 let. Když mi bylo 15 let, skočil jsem šipku do vody, narazil na dno a zlomil si krční páteř. Tento okamžik změnil nevratně můj další život. Zlomením krčního obratle se poškodila mícha a já zůstal ochrnutý od krku dolů, diagnóza kvadruplegie (částečně ochrnuté ruce, úplně ochrnuté nohy). Bezmála dva roky jsem strávil v nemocnicích, domů jsem se vrátil na invalidním vozíku závislý na pomoci mého okolí.

Uplynulo už 30 let a já se dávno smířil s mým postižením, se kterým jsem se naučil žít. Kdo mě zná, tak ví, že jsem aktivní v mnoha směrech. Díky lidem kolem mě jsem projel mnoho krásných míst, navštívil spoustu rockových koncertů a festivalů, na člunu jsem sjel řeku Moravu, podíval se na stezky v korunách stromů v Česku i v Německu, a povedlo se mi dostat i na spící sopku Pico de Teide na Tenerife.

Touha po seberealizaci a odpor k nečinnosti mně přivedly k počítači. Měl jsem štěstí, že jsem od mala měl blízko k výtvarnictví a brzo pochopil, jak fungují grafické programy. Navzdory mému těžkému handicapu jsem začal pracovat. Od vizitek a letáků, billboardů a menších prezentací jsem se postupně dopracoval až k tvorbě webových stránek a animací. Přečtěte si, co napsal o našem prvním setkání můj kamarád a pracovní kolega zde.

Jak to tak bývá, v životě není nikdy nic jednoduché a má touha po seberealizaci opět narazila. Snaha vozíčkáře o aktivní způsob života znamená delší dobu strávenou sezením na vozíku. To přináší zátěž zejména pro kostrč a sedací hrboly a kvůli zhoršené citlivosti začne docházet k vytváření dekubitů.

Co je dekubit

Dekubit neboli proleženina je lokalizovaná oblast buněčného poškození způsobená poruchou mikrocirkulace. Tkáň není dobře prokrvená a vzniká nekróza svalu, tj. odumření svalové tkáně spojené s infekcí – nekrotická tkáň je rozbředlá, hnilobně páchne, zbytky tkáně mají žlutozelenou barvu… opravdu to není nic příjemného.

Já a mé dekubity

Poprvé jsem si s dekubity „užil“ v roce 1993. Skončilo to tehdy plastikou kostrče a pravého boku. Mnoho drobnějších dekubitů jsem měl i na nohách od bot, ale to nebylo tak vážné, a i léčba byla snazší.

Používal jsem různé antidekubitní matrace a sedáky, ale mnohaleté ochrnutí udělá s tělem své a v druhé polovině roku 2019 se mi na sedacím hrbolu vytvořil dekubit znovu. Léčba byla bohužel neúspěšná. V září 2020 jsem musel podstoupit plastickou operaci sedacího hrbolu. Nebylo to úplně v pořádku, ale dalo se s tím dál žít. Až do července 2022, kdy se mi udělal ukázkový dekubit, jak ze skript na medicíně.

Můj aktivní život skončil

Po pár hodinách sezení na vozíku jsem měl zimnice a horečky. Následoval půlrok, kdy jsem většinu času musel trávit pouze v posteli. Na podzim loňského roku jsem prodělal chirurgický zákrok a poté druhou plastickou operaci sedacího hrbolu. Zdá se, že vše dopadlo dobře, bohužel návrat k mému dřívějšímu aktivnímu stylu fungování není tak jednoduchý. Po rekonvalescenci, kterou nyní procházím, je toto místo na mé zadnici totiž i nadále značně rizikové k tvorbě nových dekubitů.

Vstupenka zpět

Dle lékařů však existuje vstupenka zpět do aktivního života, který je pro mě tak důležitý. Tou vstupenkou je nová generace inteligentních vzduchových polštářů, antidekubitní sedák Nubolo®|Med. Jde o španělský výrobek, který není u nás bohužel k dispozici a není tedy ani nijak hrazen pojišťovnou.

Nubolo®|Med je rozdělen do 8 zón, kde různá intenzita tlaků funguje jako masáž v rizikových oblastech. Jakmile je při sezení dlouhodobě vyvíjený vysoký tlak na nějaké místo, tak se začne automaticky přefukovat vzduch do vedlejších částí sedáku čímž dojde k odlehčení inkriminovaného místa.

Vybranou částku použiji na nákup antidekubitního sedáku Nubolo®|Med, který si nejsem v této době schopen sám plně financovat.

Pokud by se vybrala vyšší částka, tak ji použiji na dokončení rekonstrukce bytu, kde budu bydlet po smrti maminky. Byt nyní prochází rekonstrukcí a potřebnými úpravami, abych byl co nejvíce soběstačný.

Poděkování na závěr

Pokud jste dočetli můj „dekubitový příběh“, děkuji za Váš zájem a věřím že i malá částka, kterou mě budete schopni podpořit, mi pomůže si brzo objednat pomůcku, která mi vrátí možnost být opět aktivním.