I cesta může být cíl

Dovolte mi sdílet s vámi příběh čtyř statečných dětí, které čelí nevyléčitelným nemocem. Jejich cesta je plná bolesti, ale také odvahy a naděje.

Tyto děti jsou stateční bojovníci, kteří se nevzdávají. Jejich léčba je však finančně náročná. Každý z nás může pomoci. Každý příspěvek, ať už malý nebo velký, může udělat rozdíl. Společně můžeme podpořit jejich léčbu a pomoci jim dosáhnout svých snů.

Dejme jim a jejich rodičům naději na lepší zítřky a více možností na pomoc jejich dětem. 

Pokud máte možnost, přispějte na léčbu těchto dětí. Každý korunou může změnit jejich život. Společně můžeme udělat něco krásného.

Děkujeme za vaši laskavost a soucit.

Adélka se narodila jako zdravé miminko, ale kolem desátého měsíce začal její vývoj opožďovat. Po třetím roce života přišel nečekaný zvrat – diagnostikovali u ní mikroduplikaci syndromu 16p13.11. To bylo jen začátek. K tomuto onemocnění se přidaly další diagnózy: mikrocefalie, opoždění mentálního vývoje a spastická diparéza.  Její léčba je náročná – neurorehabilitace v Centru Hájek, hipoterapie, canisterapie. A konečně, Adélka začíná chodit. Je to malý krok pro ni, ale obrovský skok pro její odvahu. Největším problémem je komunikace. Adélka nemluví, ale komunikovat s rodiči chce. Rehabilitace v Centru Hájek je jejím největším pomocníkem. 

Lilly se narodila jako zdravá holčička ve 40. týdnu těhotenství spontánním porodem. Vše bylo v pořádku až do 7. měsíce věku, kdy Lilly z ničeho nic dostala křečovitý záchvat, který trval více než minutu. V nemocnici zjistili, že je Lillynka ochrnutá na polovinu těla. Po řadě vyšetření lékaři dospěli k tomu, že se jedná o virózu s komplikovanou febrilní křečí, která následně odezněla i ochrnutí. Bohužel za 6 měsíců se křeče při horečce opakovaly a Lilly byla hospitalizována v nemocnici. Ve 19 měsících se křeče opakovaly, již bez horečky. Verdikt lékařů zněl: epilepsie. Na popud maminky lékaři provedli krevní testy na syndrom Dravetova, který se potvrdil. Záchvaty Lillynce již nevyvolávají pouze viroza či kašel, ale i změny počasí, teplotní rozdíly a emoce jako je radost. Přidruženým onemocněním je i syndrom ADHD. Velice jí pomáhají pobyty v Centru Hájek nebo v Sanatoriu Klimkovice.

Kristiánek přišel na svět akutní sekcí. Od narození byl velmi neklidné miminko, u kterého si rodiče časem všimli, že si s některými vývojovými milníky „dává na čas“. Zlom přišel po prvních narozeninách, kdy přestal mluvit a vývoj po fyzické stránce se nijak neposouval. Postupem času přestal navazovat oční kontakt, nehrál si a začal mít silné sociální úzkosti. Verdikt několika nezávazných lékařů zněl: středně těžká mentální retardace s podezřením na autismus. Rodiče začali za podpory rané péče s různými terapiemi. V současné době je Kristiánkovi 4 roky. Stále nemluví a je v péči logopedky. Jeho řízená aktivita a sociální úzkost téměř vymizela. Přesto Kristiánka čeká ještě dlouhá cesta, při které by mu mohla pomoci například intenzivní ergoterapie. 

Kubík se narodil ve 27. týdnu těhotenství. Druhý den po porodu se u Kubíka objevilo krvácení do mozku, které se bohužel neobešlo bez následků. Ve dvou měsících mu lékaři museli voperovat drenáž, která odvádí mozkomíšní mok do dutiny břišní. Kolem prvního roku byla neuroložkou stanovena diagnóza: dětská mozková obrna. Kubík má kvadrupostižení s převahou na dolní končetině a je velmi spastický. V necelých 4 letech se přidala i epilepsie, a v minulém roce byl diagnostikován autismus. Kubíkovi velmi pomáhají neurorehabilitace v Centru Hájek.

Veškeré finance budou rovnoměrně rozděleny všem čtyřem dětem na hrazení léčby, zdravotních pobytů, zdravotnických pomůcek, různých terapií podle konkrétních nemocí dětí a jiných, pro jejich léčbu nezbytných věcí..