Začalo to, když mi bylo pár týdnů impetigem (kožní onemocnění),které mi moc oslabilo imunitní systém a ještě to podtrhl psincový kašel, ale to vše ještě bohužel završila parvoviróza. Strávil jsem 10dní na kapačkách, pak mě pustili domů za mojí smečkou. Byl jsem šťastný, ale jen 3 dny, potom jsem musel zpět k panu doktorovi a nechal si mě u sebe 5dní. Pak mě zase pustili domů, jenže mě pak museli 2× denně zase brát k lékaři na injekce. Nelepšil jsem se a krevní testy potvrdili velmi silně ty škaredé Giardie. A začal ten neskutečný koloběh, ale já chtěl žít a být zdravý, ale panička musela pořád všude dezinfikovat a vyhodit pelíšky, hračky ,a to i mému malému člověku, je mu rok a půl a mohl by to ode mně chytit, proto ke mě nesmí moc chodit. Musím být proto zavřený a tak bych se rád mazlil a hrál si…Nyní zase chodím k doktorce na injekce, abych tolik nezvracel. Bohužel jsem nestihl vyrůst a jsem moc hubený – blbá nemoc ! Panička říká, že už na moji léčbu nemá peníze, nevím co to znamená, ale asi je to důležité, protože pořád brečí. Je na mateřské a s jedním pánečkovým platem to prý nejde…nevím, snad mě v tom nenechají, mám tak krásné smutné psí oči.
Ale ani pan doktor neví, jak dlouho může moje léčba trvat a kolik ještě bude stát. Za pár dní mi do krku spustí kamerku, kterou zjistí škody způsobené mým častým zvracením.
Chci se moc uzdravit a vynahradit paničce všechny ty strasti a hlavně můj nešťastný start do života jim oplatit svoji láskou ❤ chci s ní běhat po výstavách a cvičácích, aby jsem se mohli věnovat tomu co nás baví a dělá nám radost.
