Hanka, maminka malého chlapečka, který v prosinci oslavil své druhé narozeniny. Přestože je na světe jen dva roky, zažil si toho už docela dost. Když mu bylo 10 dnů, zjistili mu lékaři trombózu pánevních tepen s přesahem do břišní aorty. Převoz do Motola byl nezbytný. Tam proběhla následná několikahodinová operace. Museli tromby rozpustit agresivní látkou, která mohla narušit ostatní cévy v těle a Matýsek by mohl krvácet někde jinde, navíc museli ještě tepny roztahovat, protože byly velmi zúžené. Doktoři mě připravovali na nejhorší. Naštěstí se tento černý scénář nenaplnil a Matyášek operaci zvládl. Nastala však pooperační komplikace a Matýskovo tepna na pravé nožičce se úplně uzavřela.
V Motole jsme strávili svoje první společné Vánoce, ale moc šťastni a doufající v lepší zítřky. Po propuštění z nemocnice probíhala následná péče v domácím prostředí, kdy jsem Matýskovi musela aplikovat 2× denně injekce s fraxiparinem. Lékaři na hematologii každý týden kontrolovali krev, odběry probíhaly z hlavičky. Po pěti měsících nás čekalo kontrolní CT a sono opět v Motole. Konečné zprávy byly docela pozitivní. Jeho tělo problém vyřešilo, nicméně pro nás to znamená minimálně ještě jednu operaci, kdy mu lékaři provedou bypass.
Každý rok navštěvujeme cévní oddělení v Motole a diskutujeme nad tím, kdy bude vhodná další operace. Ani nevíme, zda jeho zdravotní stav nebude vyžadovat nějaké kompenzační pomůcky, rehabilitace atd. Nyní se ze všech sil snažím o svého syna pečovat, a to hlavně po stránce fyzické, aby nejen jeho svaly byly silné a odolné.
S Matyáškem nyní žijeme sami, partner od nás odešel. Snažím se s ním trávit co nejvíce času, avšak finanční situace mi to tolik nedovoluje. Moje matka se mi snaží pomoci, pobírá starobní důchod a pomáhá mi tak, že hlídá mého syna, když já pracuji v kavárně, dále vedu lekce Fly yogy, Pole dance a jsem lektorkou cvičení pro děti.
Bohužel nejsem schopna jako samoživitelka zajistit plnohodnotný dostatečný příjem, který by pokryl náklady na energie, uhlí, potraviny, hygienické potřeby i ošacení. I přesto, že bydlíme společně s babičkou Matýska, vycházím s penězi každý měsíc jen „tak tak“.
Se synem a svojí matkou žijeme pod jednou střechou v domě, který jsem zdědila po zesnulém otci. Tento dům je to jediné, co mi po otci zbylo. Ovšem ani to nebylo úplně jednoduché. Musela jsem si vzít úvěr, abych vyplatila své dvě nevlastní sestry z otcova předchozího manželství, se kterými nemám žádný vztah. Dům není úplně dostavěn a již potřebuje další investice k zajištění nutného chodu. Dům vyžaduje údržbu, která je pro mě velice finančně nákladná. Nedávno jsem zjistila, že náš kotel na tuhá paliva nebude od záři splňovat emisní třídu, a tak nás čeká brzká koupě kotle nového. Ceny těchto kotlů se pohybují kolem 60 000,-.
V domě s matkou sdílíme jednu kuchyni, která je situována v jejím patře. Se synem využíváme podkrovní část domů, ve které kuchyně chybí. Ráda bych zařídila samostatnou bytovou jednotku tak, že bych pořídila menší kuchyňku a díky tomu budeme mít se synem trochu soukromí. Tím, jak syn roste i on začíná potřebovat své místo na hraní a tvoření, ráda bych mu zajistila prostor, který vyhovuje dětským potřebám. Avšak s mojí rodičovskou a babičky starobním důchodem na to nenašetříme.
Problémy se na sebe postupně hromadí. A tak i já potřebuji pomoc. Nejlepší pomoc je pro mě posezení s odborníkem – psychoterapeutem, tyto posezení však stojí nemálo peněz.
Byla bych vděčná za jakoukoliv finanční pomoc, která by nám pomohla i s pokrytím nákladů na cesty do Motola. A díky níž bych mohla Matýskovi dopřát plnohodnotný dětský život.
Dále k pokrytí nákladů na provoz domu a jeho přestavbu. A v neposlední řadě i na odbornou pomoc pro mě. Přeci jen můj syn potřebuje silnou a sebevědomou matku, která mu bude moc ukázat svět!
