Jsem mamka samoživitelka. Jmenuji se Marie a je mi 31 let. Mám dvě děti. Dceru Vanesku, které je 6 let a syna Erička, který bude mít letos 4 roky. Do začátku tohoto roku se mi dařilo skvěle. Měla jsem prací s krásnou výplatou, děti měli nač si vzpomenuly. V únoru se mi začalo zdát, že je syn jiný. Nechtěl mluvit, problémy se spánkem, nepřijímá potravu jak má. Neřekne maminko. Vydával zvláštní zvuky. Ale některé věci jsem přisuzovala tomu ,že je ještě maličký a vše to dožene. Zhoršovalo se to. Začal si ubližovat, křičet ,tahat si vlasy … Zašla jsem tedy k psychologovi a tam to přišlo. Synovi byl diagnostikován PAS v těžkém pásmu. Tuto zprávu mi potvrdila i neurologie, která doplnila ještě projevy hyperaktivity a celkové opoždění vývoje o 1 rok. Rozhodla jsem se kontaktovat rannou péči. Ovšem doba čekání je dlouhá. Moc se ještě nevyznám, ale snažím se syna vést k normálnímu životu. Je šance, že by se mohl hodně zlepšit. Jsem s ním doma neboť potřebuje celodenní péči, takže nemám velké příjmy. Do školky bude moci až příští rok s asistentem . Hledám si brigády na víkend abych mela nějakou korunu . S penězi mi pomáhají příbuzní, ale i oni mají své rodiny. Chtěla bych vybrat peníze pro potřeby děti, stravu, školku, lékaře především. Dcera ještě chodí do školky. Eriček bude navštěvovat logopeda. Je to moc hodný kluk a moc se snaží. Má své stavy ,kdy jsou nesnesitelné, ale pomáhám mu jak to jde. Je moc usměvavý a i chytrý. Tím, že jsem s ním doma, tak dělá velké pokroky.
