Malá Anička byla jako miminko s normálním vývojem. Její vývoj byl do 13 měsíce v pořádku. měla oční kontakt, otočila se za jménem, a vnímala mě, smála se. Vždy jsem si říkala jak je super, že je naopak ve vývoji v normálu. Po 13. měsíci se mi ale něco nezdálo a s dalšími týdny se stav zhoršoval. Pochopila jsem, že moje holčička má nějaký regres, ale jaký a co se vůbec stalo, jsem zjistila až po první návštěvě psychologa. Kdy Anička dostala diagnózu dětského autismu. Nyní jsem s ní doma a starám se o ni. Anička nechodí na wc, neumí se obsloužit ani v jídle, je dost hyperaktivní a její mluvení je velmi omezené. Neřekne mi co chce a kde jí co bolí nebo zda má hlad. Snad ví, že jsem její máma, jen je škoda, že mě tak nikdy neoslovila. Každý asi víme, že nikdo mně ani mojí malé Aničce nepoví, zda se bude její vývoj zlepšovat či naopak, a proto chci aby její vývoj šel kupředu a chci ji podpořit ergoterapií, a tak se obracím na Donio a doufám v příležitost mojí holčičce zlepšit život.
všem přeji zdraví Veronika
