Byla to obyčejná středa, obyčejná cesta z práce… a najednou už nic nebylo jako dřív … Z naprostého zdraví se po krvácení do mozku, které vedlo k velké operaci a následnému dvou týdennímu umělému spánku a boji o život, probudil s ochrnutou levou polovinou těla.
Doktoři nedávali moc naději na to, že by se sám posadil, natož tak chodil. Jen díky mé mamince, která za ním každý den dojížděla do nemocnice, aby s ním cvičila jak pravou zdravou stranu, tak i masírovala a cvičila levou „ochrnutou“ stranu, je táta schopný se nejenže sám posadit, dát high five levou rukou svým vnoučatům, ale za pomoci ortézy a berle i ujít pár kroků.
I když mu doktoři nevěřili, táta je ale bojovník a díky rehabilitaci a cvičení, je už teď daleko dál, než kdo vůbec čekal. A vaší podporou, se může pořád ještě zlepšovat.