Představení sbírky
"Mami, přišli ti poděkovat.“
„Mami, koukej! Oni ti přišli poděkovat za to, že jsi je zachránila,“ řekla mi dcera, když jsme se na kolech zastavily u louky a z vysoké trávy na nás vykoukla srna se srnčetem. Ten pohled byl krásný, ale mně při něm zamrazilo.
Vím totiž, jak málo stačí, aby to bylo jinak.
Každé jaro se louky mění v past. Srny schovávají svá čerstvě narozená mláďata do vysoké trávy. Srnčata nemají v prvních týdnech útěkový reflex – když cítí nebezpečí, neutečou. Přitisknou se k zemi a čekají. Jenže proti moderním sekačkám s mnohametrovým záběrem nemají šanci.
Procházet louky pěšky už nestačí.
Komu pomůžeme?
S našimi dobrovolníky procházíme hektary luk brzy ráno, v rose a chladu. Je to vyčerpávající a bohužel neefektivní. Lidské oko v husté trávě srnče často přehlédne, i když stojí metr od něj. Jedinou skutečnou nadějí je pohled z nebe.
Naším cílem je profi dron s termovizí (DJI Mavic 4 Thermal).
Tento stroj dokáže díky tepelnému senzoru odhalit „teplý bod“ v trávě i tam, kde my nevidíme nic. Z výšky desítek metrů během pár minut zmapuje louku, kterou bychom dříve procházeli hodiny. Jakmile srnče najdeme, v rukavicích a s trsy trávy (aby na něm nezůstal lidský pach) ho přeneseme do bezpečí, kde si ho máma po posečení zase najde.
