Představení sbírky
PŘÍBĚH paní Jany Machačové z Ostravy
Paní Jana vypráví:
Dovolte mi, abych se vám představila. Jmenuji se Jana Machačová a jsem z Ostravy. Bydlím v Ostravě-Kunčicích. Je mi 62 let. Odmalička bojuji s vrozenou oční vadou. Nemohla jsem dělat nic, co dělaly zdravé děti, nemohla jsem zvedat nic těžkého, nemohla jsem s dětmi pořádně ani běhat.
V 15 letech při výběru střední školy jsem musela vzhledem k vrozené vadě ke komisi, která stanovila, co můžu dělat a co ne, jaký studijní nebo učební obor bude pro mne nejlepší. Já jsem chtěla dělat spojovou manipulantku na poště, ale lékaři mi tento obor zakázali vzhledem ke stavu očí. Komise mi nabídla 2-leté studium Ekonomické školy v Praze nebo 3-letý obor Cukrářka ve Frenštátu p. Radhoštěm. Vybrala jsem si obor ve Frenštátě p. Radhoštěm.
Učební obor Cukrářka jsem volila vzhledem k onemocnění matky. V témže roce, kdy jsem začala studovat, mi matka zemřela na rakovinu. Po smrti matky jsem byla na tom psychicky hodně špatně; starala se o mne babička s otcem. Studium jsem ale nepřerušila a složila jsem nakonec závěrečnou zkoušku v oboru Cukrářka.
Celkem 22 let jsem pracovala v oboru Cukrář pro Ráj-sever Ostrava. Došlo však ke zhoršení zraku a ztenčení sítnice. Nikdo si neumí představit, kolik kilogramů se musí nazvedat na jedné směně.
V letech 1993–94 se karta obrátila. Starala jsem se o nemocného otce. V té době jsem už nepracovala. Nebyla mi však přiznána péče o osobu blízkou, a proto jsem byla vedena na ÚP ČR v Ostravě jako nezaměstnaná.
Od roku 1994 do roku 2000 jsem se naopak starala já o nemocnou babičku. To už mi přiznali péči o blízkou osobu. V době péče o babičku jsem se připravovala na novou práci v oboru Zubní instrumentářka. 7měsíční kurz, který jsem si zařídila a platila sama. Po jeho skončení jsem v oboru pracovat nemohla, protože o zubní instrumentářky z kurzu nebyl na pracovním trhu zájem.
Po smrti babičky jsem byla vedena na ÚP ČR v Ostravě. Bylo mi navrženo, abych si udělala nějaké kurzy, např. kurz Sekretářka podnikatele, Obsluha PC, Strážný. Vzhledem ke stále se zhoršujícímu se stavu zraku jsem však nemohla pracovat v žádném z uvedených oborů, na které jsem si kurzy udělala.
A tak došlo k situaci, že mi chybí odpracovat 2 roky pro uznání invalidního důchodu. Při přepočtu na finance se jedná o cca 75 000 Kč.
V současné době jsem v situaci, kdy nemohu vykonávat žádnou práci vzhledem ke stavu mých očí. Za celý život, kdy jsem bojovala s mojí vrozenou oční vadou, s úmrtím matky, otce i babičky, kteří se o mne starali, ale na požadovaná léta pro uznání do důchodu jsem bohužel nedosáhla. A v současné době už nemám ani šanci ony 2 roky odpracovat.
Toho času jsem uznána ve druhém stupni invalidity, bez nároku na výplatu invalidního důchodu, a to z důvodu chybějících plateb na důchodovém pojištění.
Proto vás žádám o pomoc. Všem, kteří mi mohou pomoci, moc děkuji.
Komu pomůžeme?
U paní Jany se problémy s očima projevily již v raném dětství. Stav jejich očí se postupně zhoršoval. Dnes vidí slabě na jedno oko, je téměř slepá.
Paní Jana nemůže téměř nic. Může chodit jen na krátké procházky a bloumat po ulicích, jejichž názvy si sama ani nepřečte.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Paní Machačová žádá o pomoc prostřednictvím sbírky z důvodu doplacení dobrovolného důchodového pojištění za účelem doplacení potřebné doby pojištění pro vznik nároku na výplatu invalidního důchodu.
Toho času je uznána ve druhém stupni invalidity, bez nároku na výplatu invalidního důchodu, a to z důvodu chybějících plateb na důchodovém pojištění.
Úřad práce se snaží dlouhodobě podporovat paní Machačovou při nalezení vhodného pracovního uplatnění na chráněním trhu práce, bohužel neúspěšně.
Paní Macháčová trpí vážným zrakovým postižením na podkladě těžké slabozrakosti obou očí. Pokles pracovní schopnosti činí nyní 60%.
V případě, že se podaří vybrat 75 000 Kč, bude možné doplatit za paní Machačovou dobrovolné důchodové pojištění za účelem doplacení potřebné doby pojištění pro vznik nároku na výplatu invalidního důchodu.
Že tomu nerozumíte? Pak se můžeme podívat podrobněji na všechny „papíry“, které paní Jana „nastřádala“. V podstatě je to jednoduché. V době, kdy se paní Jana ještě mohla starat o otce, jí nebyla přiznána péče o osobu blízkou, tedy o otce. A tyto roky jí dnes k přiznání invalidního důchodu chybí…
Nevybere-li se cílová částka, budeme rádi i za část z celkové částky. Rozdíl se pokusíme pokrýt příspěvky od dárců nebo příspěvky z nadací.
Podaří-li se vybrat peněz více, pak rozdíl věnujeme na dobrou věc.
