Jáchymek se narodil jako zcela zdravé dítě. Porod i těhotenství probíhalo bez komplikací. Do dvou let se Jáchym vyvíjel standardně. Rozlišoval barvy, ukazoval části těla, používal první slova… Po druhém roce nastal tzv. autistický regres. Začal zapomínat slova, přestal reagovat na naše zavolání, oslovení (až jsme měli dojem, že ohluchl). Přestal si hrát s hračkami s autíčky, které miloval, vytratil se oční kontakt, sociální úsměv… Najednou tu bylo úplně jiné dítě, které koukalo skrz nás jako by nás nepoznával. Byl uzavřený ve svém světě. Třepal ručičkami a měl velké záchvaty, kdy byl schopen si rozbít hlavu o zeď nebo o podlahu, kdyby jsme mu v tom nezabránili. Začal se bát vody, hluku, ostrých světel, cizích lidí a prostor. V noci jsme skoro nespali. Od 2,5 let jsme absolvovali spoustu terapii, které Jáchymkovi pomáhají. Přesto stále ve svých devíti letech nemluví, má velmi narušenou pozornost a smyslové vnímání. Péče o takto nemocné dítě je velmi časově, psychicky i finančně náročná.
