Dazzy - pomozme mu zpátky do života

Ahoj světe, jmenuji se Dazzy a v březnu mi bude 8 let. Aspoň tomu já i všichni dvounožci kolem mě věříme.

Ještě donedávna jsem byl živý, akční a neustále veselý pejsek plemene anglický kokršpaněl. Jako úplné miminko si mně vybrala Niky – a když si mně v náručí vezla domů, slíbila mi, že mně bude milovat a starat se o mně navždy, že mně vždycky chtěla a těsně před maturitou jí rodiče ten sen splnili. A tak to až donedávna bylo. Chodili jsme po horách, jezdili na výlety, i u moře jsme byli, dokonce jsme se spolu zúčastnili závodu v canicrossu. Mně se to moc líbilo, to bahno a voda byli perfektní, i když panička byla spíše nadšená ze mě, jak mi to jde, než z toho bláta. Prostě jsme si užívali života jak to jenom šlo, každou chvilku, kdy nebyla ve škole nebo v práci jsem byl s ní. 

Bohužel na podzim loňského roku mi přestalo být dobře. Nikča se mnou začala chodit k doktorům, ti do mě pořád něco strkali, brali mi krev, zkoumali mně a dlouho nikdo nevěděl, co se se mnou děje. Začala mi vypadávat srst, dělaly se mi boláky po celém těle, a během tří týdnů ze mě najednou byla nešťastná hromádka nemocné kůže, bolelo mně se koukat, jíst, a co nejhůř, nešlo mi ani vrtět ocáskem. Až jsme v prosinci jeli na  Slovensko. A tam se potvrdila moje diagnóza – Pemphigus foliacea. Zní to strašně, ale ještě horší je tím onemocnět. A já bych tak chtěl zase vrtět ocáskem.

Ahoj, jsme Monika a Jana – chovatelka, a náhradní štěněcí maminka. Byly jsme první, které držely Dazzynka v dlani po narození, daly mu jméno, a když přišel ten správný čas, vybíraly jsme pro něj tu nejlepší rodinu. A povedlo se – Niky přijela i s rodiči, a od prvního chvíle to byla s Dazzynkem oboustranná láska.

Rostl z něj krásný pejsek, zdravý, veselý, plný energie. Nikča se naučila pečovat o srst, milovali chození po horách, výlety a jakoukoli akci, kde mohl pejsek lítat s balonkem nebo plavat.

Bohužel loňský podzim toho hodně změnil. Onemocnění vzalo Dazzymu  nejen všechnu srst, ale i radost ze života a začala velká bolest a trápení.

Niky se vzdala svého profesního i osobního života, odsunula vlastní bydlení a pohodlí a plně se věnuje náročné léčbě pejska. Povedlo se jí spojit veterináře z Ostravy, Brna a Žiliny, kteří po dlouhé době stanovili diagnózu a začala léčba. Bohužel vředy, které se tvoří na sliznicích se dostaly i do očí, takže Dazzynek před pár dny podstoupil náročnou operaci očí – původně byla plánována operace jednoho oka, bohužel těsně před operací veterinář zjistil, že i druhé oko už je nutné ihned operovat. Nyní se Dazzynek zotavuje a všichni věříme, že se zrak podařilo alespoň z části zachránit. Pejsek bere denně vysoké dávky kortikosteroidů, denně se musí koupat ve speciálních šamponech, aby se zotavila postižená kůže. A aby toho nebylo málo, v postižené kůži se usídlil stafylokok, takže se vše špatně hojí.

Proto jsme se rozhodly, že je načase poprosit o pomoc.

Na léky, na léčivé šampony, na ošetření i na cestování k lékařům. Niky není typ člověka, který by stál s nastavenou dlaní a žádal o pomoc. Proto jsme se to se vší pokorou rozhodly udělat my. Protože víme, že pes je velké srdce, obalené v chlupech. Protože už tak mají nespravedlivě kratší život než my, lidé. Protože nás milují nepodmíněně a hluboce. Niky už nemá z čeho brát, pomáhá blízká i širší rodina, přátelé, ale síly i finance velmi rychle docházejí. Pokud se nám povede alespoň trochu pomoci, budeme za Dazzynka i Nikču moc rády. A kdyby se peněz nastřádalo více, než je potřeba, určitě podpoříme jiného zvířecího kamaráda, kterému život připravil něco zlého.

 Moc všem děkujeme, Jana a Monika