Podpořili jste Dana na cestě ke studiu v Cambridge

Kdo jsem?

Zdravím! Jmenuji se Dan Káčerek, je mi dvacet let a mojí vášní je molekulární biologie a experimentální biologie rostlin. Od 17 let jsem stážista a nyní odborný laborant na Ústavu experimentální botaniky Akademie Věd ČR, kde se učím praktickým metodám tohoto oboru a asistuji s výzkumem. Vědou a svým vzděláním bych moc rád ve svém životě přispěl k řešení environmentálních problémů, se kterými se dnes všichni potýkáme.

V únoru 2026 se splnil můj sen a byl jsem přijat ke studiu oboru Natural Sciences (BA) na Univerzitě v Cambridge, která je jednou z nejprestižnějších univerzit na světě a jako jedna z mála tento obor nabízí.

Proč Cambridge?

Studium zde umožňuje věnovat se do hloubky širokému spektru vědeckých discipín zároveň, čímž odpovídá na požadavky moderního světa, kde lze problémy jako je klimatická krize, nedostatek potravin nebo ztráta biodiverzity řešit pouze mezioborovým přístupem. Výuka zde probíhá mimo tradiční přednášky také systémem supervizí, kde profesoři a výzkumníci přednáší v komorním prostředí pro jednoho až tři studenty několikrát týdně. Za jediný rok bych se mohl učit přímo od desítek celosvětově uznávaných vědců ve svém oboru a posunout tak své vzdělání na úplně jinou úroveň. Kromě toho je Cambridge světovým centrem právě ve výzkumu rostlinné biologie a klimatických věd, a zvláště i proto zde chci studovat.

Jednou z novinek na Cambridge je nové magisterské zaměření Quantitative Climate and Environmental Science (MPhil), které lze vystudovat již po jednom roce přímo po ukončení bakalářského studia, které bych chtěl zakončit specializací Plant Sciences. Touto cestou bych mohl vystudovat přesně to, čemu se chci v životě věnovat v jednom z nejprestižnějších a nejpokrokovějších akademických prostředí.

Bohužel jsou poplatky za studium na Cambridge po brexitu téměř šestkrát vyšší a sám si tak nemohu dovolit nastoupit. Dosud jsem zvládl sehnat pouze 50 % financí k jeho zaplacení. Má matka mě není ochotna podpořit více, než jí zákon ukládá, můj táta by si měl podpořit přál, ale kvůli chronickému onemocnění toho není schopen. Vyčerpal jsem možnost přihlášek na stipendia (obdržím jedno prestižní, ale částečné od Bakala Foundation), a ani studentské půjčky už pro studenty z EU nejsou dostupné. S deadlinem do 31. srpna mi nyní nezbývá než se obrátit na individuální sponzory, a pomocí této platformy na Vás, širší veřejnost.

Můj příběh

V 17 letech jsem utekl z domova, kde jsem do té doby žil v neúplné rodině se svojí matkou. Ta mi po rozvodu s mým otcem bránila být s ním ve styku, až dokud jsem neodešel stejně jako má sestra 8 let přede mnou, protože psychický nátlak našeho zhoršujícího se vztahu byl již neúnosný. Krátce poté jsem s oběma rodiči uzavřel dohodu před orgánem OSPOD, dle které mě zajišťují alimenty zasílanými přímo na můj účet, které do té doby obdržovala má matka. Poté jsem žil v domově mládeže, ve čtvrtém ročníku gymnázia na vysokoškolské koleji, a nyní bydlím v podnájmu v Praze blízko místa mé stáže. Se svojí matkou dnes již nejsem v kontaku, ale s otcem si k sobě naopak snažíme po dlouhých letech znovu najít cestu.

Hned jsem věděl, že se chci věnovat vědě

Již ten rok, co jsem utekl, jsem věděl, že se chci věnovat vědě, a tak i přes životní překážky jsem si ještě na střední sám našel stáž na Ústavu experimentální botaniky AV ČR. První rok jsem zde pracoval pod vedením Ing. Karla Müllera, Ph.D. z Laboratoře hormonálních regulací u rostlin RNDr. Jana Petráška, Ph.D. Dr. Müller mě učil praktickým metodám molekulární biologie a práce s DNA, k čemuž posloužil projekt tvorby transgenního plasmidu pro transformaci rostlin Nicotiana Benthamiana za účelem fluorescentního zvýraznění jejich buněčných membrán. Tento projekt jsem poté zpracoval do 35 stránkové práce a vstoupil s ním do soutěže SOČ, prezentoval jej na Studentské vědecké konferenci ORLEN Unipetrol, kde jsem obdržel Zvláštní cenu, nebo na 28. Mezinárodním biochemickém kongresu v Praze v sekci Youth for Life Science, kde jsem v úzkém okruhu organizátorů a ostatních spolupřednášejích měl možnost svůj projekt představit i nobelistovi Siru Paulu Nurseovi.

Díky těmto zkušenostem jsem se naučil vyhledávat a číst odborné články, utřizovat a zpracovávat informace, jak se píše vědecká práce a jak ji prezentovat před odbornou porotou i laickým publikem, nemluvě o ohromném množství laboratorních dovedností a zkušeností s nejmodernější technikou, ještě vůbec před zápisem do jakéhokoliv VŠ studia.

Abych se mohl naplno věnovat své vědecké aktivitě, přešel jsem v posledním ročníku z Mikulášského gymnázia v Plzni na Gymnázium a SOŠ v Rokycanech, kde mi pan ředitel RNDr. Pavel Vlach, Ph.D. velkoryse umožnil studovat v rámci individuálního vzdělávacího plánu za účelem mé podpory. V tomto režimu podobném vysokoškolskému studiu jsem dostudoval se dvěma předměty zcela navíc a výbornými maturitními známkami. V současnosti jsem rok studentem bakalářského studia molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, během něhož jsem chodil na přednášky napříč vědními obory, docházel na magisterské přednášky, a věnoval se své přihlášce na Cambridge.

Na stáži jsem pomyslně postoupil dále pod křídlo RNDr. Adriany Jelínkové, Ph.D., kde nyní jako odborný laborant asistuji s výzkumem brx a pax mutantů Arabidopsis Thaliana. Jedná se konkrétně o dvojité mutanty s fluorescentně značeným aktinovým markerem nebo markerem sítkovic floému. Mým úkolem je tyto mutanty charakterizovat pomocí fluorescentní konfokální mikroskopie. Ačkoliv stále občas dělám chyby, pohybuji se nyní už v laboratoři samostatně a jsem schopný dělat vlastní rozhodnutí ohledně mého vědeckého úkolu. Tyto zkušenosti jsou pro mě i moji budoucí práci nedocenitelné.

Co chci dělat dál?

Po studiu na Cambridge bych dále chtěl vystudovat doktorát v jedné z oblastí rostlinných nebo klimatických věd, nebo na jejich průniku, v některé z dalších zemí Evropy. Po něm bych se buď naplno orientoval do výzkumu, nebo bych se chtěl věnovat vytváření environmentálních politik založených na kvalitním vědeckém základě, a to proto, že při nacházení řešení těchto otázek životního prostředí je neméně důležité je také racionálně uvádět do praxe. Pro tento účel bych si přál vrátit do Česka, nebo alespoň s českými institucemi blízce spolupracovat, protože silně věřím, že dobro se má vracet.