Představení sbírky
Ángelovi je 15, má diagnózu autismu s mentálním handicapem a nepřestává nás překvapovat. Vypadalo to, že nebude nikdy mluvit, pak v šesti začal (a teď nepřestane :-)). Vypadalo to, že se od nás (rodičů) snad nikdy nebude chtít oddělit a za poslední rok bez nás několikrát přespal mimo domov.
K úspěchu vede většinou mnoho pokusů. Třeba zavazovat tkaničku jsme ho učili roky a jak jsme byli všichni nadšení, když se mu to ve 13 konečně podařilo! Jízdu na kole jsme taky trénovali sezónu za sezónou (prý je to skvělé na rozvoj mozku), pak jsme to už vzdali, ale nakonec se zadařilo a teď se Ángel na rodinné cyklovýlety vyloženě těší.
Ángelovi se věnujeme intenzivně spolu s mnoha dalšími odborníky, terapeuty a dobrovolníky. Velké posuny jsme zaznamenali po loňské delfinoterapii. Byl to silný impuls. Jako by se dostal do nové životní fáze a patrně i podpořeno pubertou má teď větší chuť se dál učit a osamostatňovat. Začal se věnovat novým aktivitám např. výtvarnému kroužku, keramice nebo individuálnímu plavání. Víc se zajímá o školu a kontakty s vrstevníky, chce mít kamarády. Pomáhá v kuchyni. Pro nás jsou tohle všechno hotové zázraky!
O vše, co jsme se jako rodiče naučili a co s Ángelem zažíváme, se dělíme s ostatními v rámci naší neziskovky Autismus jako dar www.autismusjakodar.cz https://youtu.be/VX37JNByrsk.
Komu pomůžeme?
Ángel potřebuje neustálou asistenci, a i když je pro něj mnoho věcí hodně obtížných a někdy s ním emoce lomcují ze strany na stranu, je to moc hodný a veselý kluk. Teď si zakládá na tom, že je “dospívající” a hodně toho chce zvládnout sám, z čehož máme velikou radost. Někdy se z něho úplně kouří, jak se třeba snaží něco přečíst nebo pochopit.
Je nadšený cestovatel. Miluje vlaky, hlavně modrý vláček motoráček neboli Orchestrion. Až uvidíte někoho hodně spokojeného stát na nádraží a soustředěně poslouchat hlášení z rozhlasu, bude to určitě on. V metru i v autobusu má svoje oblíbená sedadla a běda když mu tam někdo sedne! Asi před rokem se naučil hrát Člověče nezlob se a nic ho nepotěší víc než každodenní partie, nejlépe ve čtyřech, protože pak se hodně vyhazuje a to ho baví.
A co je pro něj těžké? Sociální dovednosti, vztahy, vytvořit si kamarády, soustředit se, sledovat učitele, školní vědomosti, být sám. Úzkosti přetrvávají, ale od loňska došlo ke zlepšení. Taky ve spánku se posunul k lepšímu a už dlouho neměl ty obrovské problémy, které jsme zažívali ještě rok před první sérií delfinoterapie, kdy nespal několik dní v kuse a bál se usnout, že umře.
