K ránu 20. 4. 2026 se nám narodila maličká strakatá holčička Columbina. Podstatně menší, hubenější, než by mělo hříbě narozené ve 352 dnech být. Už v ten moment se něco nezdálo v pořádku, i přesto, že dýchala normálně, snažila se vstát a měla se víceméně čile. Tušili jsme, že se nám narodilo dysmaturní hříbě.
Maminka Columbiny na druhou stranu stále nevstávala, krvácela a bolestivě uléhala na bok. Po chvíli vyloučila placentu, ale k našemu neštěstí i dvojče, mrtvé, a v tu chvíli se nám svět obrátil vzhůru nohama.
Dvojčata jsou u klisen nežádoucí, jelikož děloha a placenta jsou biologicky stavěné hlavně pro jedno hříbě a taková březost nese vždy velká rizika. Ale i přes veškerou prevenci, ultrazvuková vyšetření veterinářem jsme však dvojčata neodhalili.
V tu chvíli jsme volali veterináři. Mezitím jsme malinkou masírovali, zahřívali slámou, vlastním tělem i ručníky protože mamina zatím nemohla, a čekali jsme na příjezd veterináře.
Poté přišel boj s časem.
Mamina malinké Columbiny nakonec nabrala síly, vstala, otřepala se, dala najevo, že je v pořádku a hned nám začala pomáhat. Veterinář přijel urgentně po dvaceti minutách. Snažili jsme se malou Columbinu zvedat, samotné jí to nešlo i přes její bojovnou povahu a pokoušeli jsme se jí dávat směs mleziva. Moc jí nešlo ani to, na struky nedosáhla a hříběcí „dudlík“ na flašce pro ni byl moc velký.
Přišla tedy další fáze a rozhodování, jak se malou pokusit zachránit, a tím se stala klinika v Heřmanově Městci. Malinké Columbině jsme dali kanylu, raději hned poskytli infuzi na cestu, zabalili ji do teplé deky a položili na zadní sedačky auta, načež jsme urgentně vyrazili směr klinika. Mamině mezitím byla píchnuta sedace, abychom je mohli odloučit.
Columbinu jsme odvezli, na klinice ji okamžitě přijali, zhotovili rentgeny, a zjistili jak moc je vývojově pozadu a zároveň udělali rozbory krve, kde se ukázala počáteční sepse. Vývojově bylo vše v pořádku až na zadní nožičky, kde se ukázalo nedostatečné zkostnatění karpálních a tarzálních kůstek, a Columbina tedy musí zůstat zhruba týden ležet pod neustálým dozorem ošetřovatelů, aby se předešlo trvalému poškození nebo úrazu. Poté ji ošetřovatelé začnou pomalu zvedat a rehabilitovat, aby mohla kolem maminy konečně cupitat.
Columbina byla vyšetřovaná a my mezitím urgentně sháněli dopravu na kliniku i pro maminku, která zpátky doma po malé zoufale plakala a neúnavně volala. Nakonec se nám díky pomoci kliniky podařilo zařídit odvoz maminy už v ten samý den a obě naše holky mohly být zase spolu.














