Kuki je zachráněná 1O letá fenečka z množírny, kterou jsem si adoptovala před 6 lety. Je to nejúžasnější parťák do života. Všem nám změnila pohled na svět i pohled na to jak vypadají pejsci z nevhodných podmínek. I když na první pohled vypadá jako zdravý pes, tak jím za celou dobu u nás nikdy nebyla, ale nikdy ji to moc neomezovalo. I když své tělo špatně ovládá, ráda chodí na procházky do přírody, hraje si s námi, sama se svými hračkami, i se svými psími kamarády. Miluje válení na zahradě, na gauči, v posteli, v autě… Víceméně miluje cokoli co děláme, hlavně když je s námi a není sama. Samozřejmě ze všeho nejvíc ale miluje jídlo. Bohužel loni v létě se Kuki udělala boule na krku, kterou jsme nechali odstranit, ale vrátila se zpět. Naštěstí ji to ale nijak neomezuje a nebýt boule, nikdo by nevěděl že je Kuki nemocná. Má stále sil na rozdávání, je velmi veselá, energická a o to více nás to motivuje pomoci jí s jejím bojem s rakovinou. Snažíme se užívat si každý společný den jak jen to jde a chodíme alespoň na malé procházky když není čas. V klidu ujde ale i sedm kilometrů což si myslím je úžasné vzhledem k jejímu věku a nemoci.
Kuki má metastaticný adenokarcinom, který se bohužel po první operaci vrátil. Komplexní přístup ve stádiu tohoto onemocnění zahrnoval radioterapii, následně chirurgii s pooperační chemoterapií. Zprvu jsme byli pro tenhle postup, nakonec jsme ale upustili od radioterapie kvůli Kuki. Víme že špatně snáší prostředí klinik a hlavně jsou pro ni i pro nás velmi těžké její stavy po narkóze. Je ve stresu a tím jak už normálně špatně ovládá své tělo, tak stav po narkóze je pro ni opravdu utrpení a vidíme jí to na očích i na jejím chování k nám. Opravdu kdyby mohla tak by nám toho rozhodně hodně řekla a poděkovala nám za každou narkózu kterou jsme ji dopřáli. Tak jsme se vzhledem k jejímu chování i věku rozhodli, že ji chceme stresovat co nejméně to jde a zajistit ji důstojné dožití. S cílem zpomalit progresi onemocnění jsme u Kuki zvolili cestu kombinace intravenózní chemoterapie a cílenou léčbu na základě genetického vyšetření nádoru. Genetickým vyšetřením se efekt léčby významně zlepšuje, avšak lék který vyšel jako lék vhodný v kombinování léčby u Kuki, je finančně velmi náročný. Lék se kupuje jednorázově. Vydrží pak na rok léčby, avšak jednorázová částka 60 000 Kč opravdu není málo. Takto velká částka je to protože se používá v humánní ( lidské ) medicíně a my si tím pádem musíme koupit celé balení. Zkoušeli jsme se i domluvit s dalšími majiteli, kteří by tento lék také potřebovali ( chápeme že lék není levný ), ale bohužel ho nechtějí. Tím naše šance na rozdělení nákladů na lék zmizely. Pro Kuki by bylo dobré, kdyby ho mohla začít brát co nejdříve. Bohužel s náklady na dopravu ( jsme z Domažlicka a jezdíme do Prahy ), chemoterapií a vitamíny na podporu imunity, které jsou pro nás momentálně pravidelné měsíční výdaje, nevíme kdy a jestli vůbec dáme dohromady 60 000 Kč na její nový lék. Nebo to dopadne tak, že dáme peníze na lék, ale už ji nebudeme moci zajistit další chemoterapii. Bohužel nám to finančně nevychází tak jak jsme původně mysleli.
Její život se razantně změnil na konci léta, kdy jsme ji nechali vyndat bouli na krku, která se jí bohužel vrátila. Nějakou chvilku jsme hledali někoho kdo by nám uměl poradit co máme dělat. Rozhodně jsme nechtěli čekat na to až ji to začne ohrožovat na životě, protože jsme viděli jak boule na krku roste. Nakonec jsme našli na doporučení lidí kliniku RegiaVet v Praze kam jsme se ihned objednali.V říjnu 2023 ( 13. 10. ) Kuki udělali vstupní onkologické vyšetření a my se dozvěděli jak na tom opravdu je a co nás čeká. Věděli jsme, že to pro nás bude náročné psychicky i finančně. I když jsme měli nějakou představu ohledně toho jak to finančně zvládneme, život nám stejně ukázal že to nebude podle našich představ.O týden později jsme se dozvěděli naše možnosti a Kuki dostala své první léky. My jsme si museli pečlivě promyslet čemu všemu chceme Kuki vystavit a jak to zvládneme. Poté jsme museli nechat odebrat vzorky na klinice v Praze a poslat na genetické sekvenování do Ameriky, kvůli doporučení co nejlepšího léku pro Kuki. A Kuki dostala zároveň svoji první intravenózní chemoterapii ( 25. 11. 2023 ). Od té doby jezdíme každé tři týdny na chemoterapii, kterou si myslíme že snáší dobře.
Naše dny probíhají celkem klidně a bez omezení. Problém je v tom do Kuki dostat všechny léky a vitamíny, protože čím déle to bere, tím více se ve všem rejpe a snaží se tam najít léky. Takže hledáme stále jiné způsoby jak ji to vše podat. Mlsná na sušené maso ji ale honí stále. Naše dny tedy spočívají v tom dostat do Kuki vše potřebné a jinak si užívat sebe navzájem. Chodit na procházky, jezdit na návštěvy, mlsat dobroty, válet se na gauči a koukat na telku. Každý třetí týden musíme na chemoterapii do Prahy. Týden po chemoterapii a den před další chodíme na krevní testy k našemu veterináři, abychom nemuseli jezdit až do Prahy. Testy ale potřebujeme, abychom věděli jak Kuki reaguje na chemoterapii. Každý den se snažíme jí zajistit vše co potřebuje, ale hlavně ji zahrnujeme láskou stejně jako ona nás.
Tím jak tohle vše zvládá skvěle nám dává neskutečnou sílu za ní bojovat i když to občas není lehké.