Jmenuji se Hugo a jsem 7-letý bulík.
Koncem dubna (28. 4. 2024 )jsem zežloutl , nechtěl jsem jist, zvracel jsem a byl jsem apatický.
Panička mě okamžitě odvezla na veterinu a od toho dne jsme tam každý den…
Z ničeho nic mi začaly selhávat játra! Denně jsem byl vice jak 10 hodin na infuzich, dostaval jsem do nich antibiotika, analgetika a všechny ty podpůrné léky, které moje tělíčko potřebovalo. Pořad se mi odebírala krev a posílala na kompletni rozbor. První výsledky krve byly jen v červených barvách. Další výsledky krevních testů ukázaly negativní infekci Leptospirózou a bohužel, silné poškození funkčnosti jaterní tkáně!
Diferencialní diagnóza: infekční hepatitida, neinfekčni hepatitida, cizí těleso ve střevech, zánět žlučníku a žlučovodů, neoplazie.
Ze dne na den se mi změnil život a i o ten, jsem musel opravdu bojovat!!
A pak přišla konečně úleva a bylo mi lépe. Krevní testy ukazovaly stále vysoké hodnoty, stále jsem měl silný zánět v těle a tak se musely změnit antibiotika!
Moje žíly byly už tak bolavé a zničené, že jsme musely pár dnů přestat s infuzní terapii. Bylo mě lépe, chtěl jsem chodit ven a měl jsem chuť jíst. Ve středu po třech dnech, co jsem dostával jiná antibiotika, mě paní doktorka odebrala zase krev, abychom věděli, zda zabírají.
Jak jsem říkal, jsem bulík a nejen že vypadáme jako z jiné planety, ale občas nás napadnou takový blbosti, jako je třeba sežrat 2 ponožky!!
V pátek mi paní doktorka napsala zprávu, ze které se panička rozbrečela radosti! Výsledky krve byly potěšující! Zánětlivé buňky téměř v normálu a i ostatni hodnoty klesly! Radost netrvala dlouho, nebot jsem začal večer zvracet a vyzvracel jsem pár granuli, trávu a dvě ponožky!!
A všechno začalo znovu!! Sono ukazovalo rozšíření tenkého střeva hned za žaludkem! Vypadalo to, že mám asi ještě jednu ponožku anebo alespoň kousek z ni zaseknutý ve střevech. Denně jsem zase musel být na infuzích celý den! Zavodňování střev a projimavé léky ale nic ze střeva nevyloučilo. Přišla ta nejvice obavaná část… že tam něco roste.
Minulý čtvrtek dopoledne jsem se vrátil z ranní kontroly na veterině domů, když se mi z ničeho nic přitižilo a chtělo se mi zvracet! Bylo mě tak špatně, že jsem naříkal. Okamžitě mě panička s pánečkem odvezli zpět na veterinu, ze které jsme se vrátili ten den až skoro o půlnoci.
Sono ukazalo pohyb ve střevě tam a zpět a zbývala jedna jediná šance se někam posunout a to, operace.
Pro paničku a pánečka nejtěžší rozhodnutí, neboť riziko že zákrok vzhledem ke stavu mých jater atd. nezvládnu bylo vysoké. Nezbývalo nic než věřit, že to zvládnu a vrátím se s nimi domů.
Takže bylo přistoupeno k probatorní laparotomii, kde mi byly odebrány vzorky ze střeva a zaslány na histologii a adspekčně a palpačně zkontrolovány orgány v DB.
Operaci jsem zvládnul a jsem na symptomatické terapii na žlučový měchýř a žlučové cesty. Denně jezdím na veterinu na píchání atb, kontrolu zda nežloutnu, sono a moje léčba stále není ukončena.
I když se mi ulevilo a daří se mi dobře, moje prognóza je stále otevřena.
Hugo je moje životní Bull Láska! Je to ten nejlepší životní parťák! Láska a radost kterou od něj dostávám je nezměřitelná, nepopsatelná!
Udělám pro něj vše.
Nesmírně vděčná budu každé lidské duši která si náš příběh přečte.❤️
