Pomozme konkrétním jedenácti vojákům, kteří byli nedobrovolně zataženi do války a brání se v bunkrech, co vlastnoručně vykopali. V bunkrech není téměř nic, jen vlhko a chlad a to i v létě. Přišli jsme na ně úplnou náhodou, když jsme hledali vojenské jednotky, které by na frontě potřebovaly zákopové svíčky. Vyrobili a dovezli jsme jich více než 4000 (také díky Vám: Sbírka Svíčky pro Ukrajinu z.s. | Donio – otevře se v novém okně )
Vojáci v této jednotce nemají žádné zahraniční členy, přes které by jim někdo systematicky z ciziny pomáhal. Proto si myslíme, že by si naši pomoc obzvlášť zasloužili.
V bunkrech se v různých intervalech neustále střídají. Jsou na úplném hrotu obranných linií. O několik set metrů dál už jsou jenom skřeti, co nemají s nikým a s ničím slitování.
Tyto bunkry jsou přístupné pouze pěšky a vojáci se ke svým pozicím alespoň částečně přibližují terénními auty. Tato auta jsou udržována při životě jak jen to jde. Všude mimo frontu by byla dávno ve šrotu. Tady jsou vděční za cokoliv, hlavně, že jim to pomůže v jejich boji za svobodu, za kterou nasazují a bohužel i pokládají životy.
Vojáci se často zakrývají kvůli vlastní bezpečnosti, ale v tomto případě je tomu jinak. O sebe se nebojí, protože většímu nebezpečí než teď, stejně čelit nebudou. Jediné, co byl problém, byla nervozita velitele Jury si stoupnout před kameru. Ale pro své muže to bylo to nejmenší, co mohl udělat.
