Představení sbírky
Jmenuju se Péťa a je mi 10 let. Mám osmiletou sestřičku Adélku a skoro tříletého bráchu Lukáška. Já a nakonec i Luky jsme trochu jiní než ostatní děti, oba bojujeme s handicapem. Adélka je zdravá holka a moc nám pomáhá, stejně jako rodiče. Já musím navštěvovat různé rehabilitace a terapie a taky jezdit do lázní, musel jsem taky na operaci kvůli šedému zákalu. A Lukáška to všechno nejspíš čeká.
Rodiče se mnou samozřejmě podstoupili testy na genetiku, dokonce 3×, také testy na metabolické vady a magnetickou rezonanci.
I mamka s taťkou podstoupili genetické testy a všem vyšly v pořádku, žádná odchylka se nenašla.
Lékaři rodičům řekli, že není důvod se bát mít další dítě, a tak měli Adélku a potom taky Lukáška.
Jenže genetika jde stále dopředu a v dnešní době se dělají zase úplně jiné a rozsáhlejší testy než před pár lety. Proto se i u Lukáška nakonec zjistila odchylka na nějakém genu. Bohužel tyto testy se podle paní doktorky dělají až poslední 2 roky.
Já se pohybuju na vozíčku a taky s sebou potřebuju vozit kompenzační pomůcky. Proto rodiče potřebují nové větší auto, aby nás všechny uvezlo i s mým vozíkem, speciálním zdravotním kočárkem, možná do budoucna ale i s dalším vozíčkem pro Lukáška, no a taky Adélku a mamku s tátou.
Všem dárcům předem moc děkujeme. Auto je pro nás opravdu moc důležité.
Komu pomůžeme?
Jsme pětičlenná rodina, já, mamka a táta a sourozenci Adélka a Lukášek. V září už půjdu do 3. třídy speciální základní školy, sám ale nechodím, používám k pohybu vozíček, na chůzi venku také chodítko, doma mám žebřiny na cvičení, madla na procvičování chůze a taky motomed. Ve škole mi to jde a vždycky se tam těším, jen psaní je pro mě obtížné, protože mám špatnou jemnou motoriku. Slovní zásobu mám taky dobrou, docházím ale i na logopedii, protože kvůli obličejové hypotonii hůře vyslovuji. Maminka říká, že jsem šikovný a chytrý kluk. Mám rád auta a stroje, rád hraju pexeso a deskové hry i hry na tabletu. Taky rád rehabilituju na konících nebo ve vodě. Jenže to všechno stojí dost peněz a podobnou péči bude asi potřebovat i mladší bráška.
Lukášek zatím neleze, pouze se plazí a sedá si, ale zatím se moc neudrží, taky moc nemluví, ale rozumí všemu, má rád autíčka a zvukové hračky. Lukášek má hypotonii, strabismus a šedý zákal má také, ale zatím nepatrný, pan doktor v Motole říkal, že je možné že se vstřebá a bráška nebude muset na operaci jako já.
2× ročně jezdím do lázní na neurorehabilitační pobyt, cvičení v oblečku mi moc pomáhá a kvůli mé špatné rovnováze a hypotonii se mi v oblečku cvičí dobře, protože mi zpevní tělo. V únoru se mnou a mamkou byl v lázních poprvé i Lukášek a vše zvládl na jedničku a to měl hodně procedur. V září pojedeme zase a já už se moc těším.
