Představení sbírky
Krásný den přeji všema a ráda bych vám představila mé dva užasné autistické synky Alexe a Denniska.
Starší Alex má 15 let,těžkou mentální retardaci, dětský autismus a těžkou psychickou poruchu. Mladší má 5 let,středně těžkou mentální retardaci, dětský autismus,orální dyspraxii.Bohužel i po dvou žádostech a odvolání, nám zamítli příspěvek na auto, i když má Alex těžkou mentální retardaci s autoagresí i heteroagresí.Naše auto už je bohužel skoro nepojizdné, a neprojde už ani technickou,ale snažíme se ho neustále aspoň trošku opravovat, aby jsem mohla kluky vozit do speciální školy v Blansku, kterou oba navštěvují,ale hlavně ke všem doktorům,psychiatrům,psychologům,neurologům atd.I kdyz manžel pracuje, tak na jiné auto nedokážeme našetřit.
Chtěla bych touto cestou,i když se hrozně stydím 🥹 a nikdy jsme od nikoho nic nežadali,požádat o pomoc vás lidičky s dobrým srdcem o jakoukoliv finanční částku, ze které by jsme koupili i bazarové starší auto,ale hlavně aby jsme dopravili naše děti, tam kam potřebuji bez stresu a strachu z okolí 🥹.
Komu pomůžeme?
Alex a Dennisek se narodili jako úplně zdravé miminka.U Alexe který se narodil jako první, jsem začala kolem čtvrtého roku vidět,že se nechová jako jeho vrstevníci.
Alex neustále křičel, nemluvil a hlavně mi vůbec nerozuměl.Moje první cesta vedla k obvodní doktorce,která nás poslala na neurologii,kde se moje pochybnosti potvrdili.Následovalo kolečko vyšetření jako klinický psycholog, psychiatr atd..kteří mi potvrdili dětský autismus, a já jsem se s touto diagnózou u svého prvního vytouženého dítěte snažila smířit, a udělat všechno pro to, aby byl šťastný a pomoct mu jakkoliv jsem mohla.
Alex nastoupil do speciální školy v Blansku, kde mu hrozně pomohli jak s mluvením ,tak i s chováním. S manželem jsme po devíti letech přemýšleli nad druhým miminkem,ale hrozně jsme se báli aby i druhé miminko nemělo stejný problém, protože jsme věděli jak těžké to je.Přesto jsme se rozhodli to skusit, ale kolem třetího roku nastala úplně stejná situace.Opět jsem viděla stejné chování jako u Alexe a byli jsme smíření s tím,že i druhý syn má stejnou diagnózu.
Alex I Dennisek jsou úžasní kluci, a my je milujeme takový jaký jsou ,a snažíme se pro ně udělat všechno, hlavně aby byli šťastný, a my viděli jen úsměv na jejich tvářích. I když je to celodenní péče a opravdu hodně starostí.Starší Alex doteď nosí na noc pleny a potřebuje ke všemu dopomoc, dokonce i na toaletě utřít zadek.Alex nyní měří 180 cm a váží kvůli lékům, které denně musí mít, jako antidepresiva, antipsychotika a léky na uklidnění… 140 kg.Alexův hlavní problém je autoagrese a heteroagrese, při které se bije do hlavy a hrudi pěstmi ,kouše se do ruky, píchá si prst do krku atd.Agresi má i vůči nám rodičům a lidem v okolí, bojí se zvuků,dětského pláče, a když je někde hodně lidí.Proto nemůžeme jezdit ani dopravními prostředky.
Dennisek je zase hodně přecitlivělý a bojí se všeho neznámého, i když je to třeba jen plyšová hračka.
Navíc Dennisek nemá kousací reflex, a jidlo musim mixovat úplně do hladka a krmit ho kojeneckou lahví s velkou dírkou v dudlíku. Bojí se vysokých tónů, nemá rád hluk.Boji se veškerých dopravních prostředků a hned si oba kluci zakrývaji uši a potřebují okamžitě odejít.Abych vám pravdu řekla, někdy na mě spadne splín, že nemůžeme s klukama ani nikam na dovolenou, protože se všeho bojí, i když bych to někdy fakt potřebovala 🙈🙈🙈 Ale i přes veškerý starosti máme i radosti, a samozřejmě někdy u mě nastává i pláč a výčitky že za to můžu já jako maminka🥹🥹🥹. Ale i tak se snažíme se pro naše kluky opravdu udělat vše, co je v našich silách, aby kluci měli všechno co potřebují.I když manžel pracuje, zatím na jiné auto prostě nemáme a bohužel nám i některé úřady hází klacky pod nohy,I když sami neví jak těžké to je.😌
