Představení sbírky
Jmenuji se Jan Procházka a jsem táta samoživitel. Už sedm let sám vychovávám svého osmiletého syna, který má vývojové potíže – lehkou mentální retardaci, vývojovou dysfázii (receptivní typ), ADHD nepozorného typu, dyspraxii hrubé i jemné motoriky a motorické stereotypie.
Každý den ho vozím do školy a podle potřeby i na terapie, k lékařům a na další aktivity, které mu pomáhají v životě. Momentálně navštěvuje školu poblíž domova, ale uvidí se, jak bude ve škole prospívat. V případě potřeby bude třeba ho dopravovat i do vzdálenější speciální školy. Po dopravě syna do školy jedu rovnou do práce a později ho opět vyzvedávám. Proto potřebuji spolehlivé auto, které mi umožní zvládat dopravu i práci bez komplikací.
Naše auto je staré více než 20 let a jeho technický stav je již bohužel nebezpečný. Nemáme nárok na příspěvek na automobil od státu, a proto se na vás obracím s prosbou o pomoc. Vybrané finance použiji na koupi spolehlivějšího a bezpečnějšího auta, které nám pomůže zvládat každodenní život.
Každá koruna pomůže, abych svého syna mohl bezpečně vozit do školy, k lékařům a za sny.
Komu pomůžeme?
Jmenuji se Jan Procházka a jsem táta samoživitel. Svého syna mám v péči od konce prvního roku a od té doby dělám všechno pro to, aby měl co nejhezčí a nejklidnější dětství, i přesto že jeho cesta životem je složitější.
Synovi byly diagnostikovány poruchy jako vývojová dysfázie, lehká mentální retardace, ADHD a dyspraxie. Potřebuje moji plnou podporu a péči. Každý den začíná tím, že ho vozím do školy. Teď v září nastupuje do první třídy. Kromě školy ho pravidelně vozím na neurologii, logopedii, psychologii a další odborná vyšetření, které mu pomáhají v rozvoji.
Náš běžný den vypadá tak, že ráno jedeme do školy, já do práce. Odpoledne když je potřeba, tak na nějakou terapii nebo k lékaři. Většinou musím odcházet z práce domů dřív protože jiný termín je obsazený. Potom když je čas, jedeme na hřiště a domů připravit se na další den. O víkendech se snažíme jezdit na zahradu nebo dělat výlety, aby mohl zažít radost jako každé jiné dítě. A v budoucnu přijdou i kroužky a další aktivity, které mu pomohou rozvíjet dovednosti i sebevědomí.
Bohužel naše auto, starý Passat z roku 2003, už přestává být bezpečné. Zadní okénko drží prkno, často padá do nouzového režimu, špatné řízení, každý den se bojím toho, že někde upadne kolo, neustále něco opravujeme a já mám strach, že brzy neprojdeme technickou a co je horší, že už nás jednoho dne nechá někde na cestě. Na nový vůz ale sám nedosáhnu. Přestože se snažím, jak to jen jde, veškeré peníze jdou na živobytí, nájmy a péči o syna. Mám zkrácený úvazek na 5,5 hodin denně, protože potřebuje mít při ruce asistenta. Syna vozím v 6:30 hodin do školy a ve 13:30 si ho musím zase vyzvednout.
Na příspěvek na automobil od státu kvůli jeho diagnózám bohužel nemáme nárok, protože nedosáhl na ZTP, ale TP. Proto jsem se rozhodl požádat o pomoc vás, dobré lidi.
