Pomohli jste Pavle být mámou pro Elišku a Adámka

Jmenuji se Pavla Filipová a jsem maminka dvou dětí, dcery Elišky a syna Adámka, který je od narození těžce postižený. 

Jsem gynekologickou fyzioterapeutkou, ale poslední dva roky pro mě byly tak náročné, že jsem přestala své povolání zvládat a od května loňského roku žiji z finančních rezerv, které se postupně vyčerpaly a mě nezbývá, než si říct o pomoc.

Procházela jsem komplikovaným rozvodem, během nějž mi v náručí zemřela maminka. Přesto jsem se kvůli dětem snažila postavit život znovu na nohy, jenže mé tělo řeklo dost (!) a objevily se zdravotní potíže. Už více než rok mě trápí opakující se vysoké horečky, silné bolesti kloubů a velká únava, která mě často vyřadí z běžného fungování. Jsou dny, kdy je pro mě těžké zvládnout i úplně obyčejné věci, natož svou práci.

Můj osmiletý syn Adámek se narodil s poškozením mozku a nyní je na fyzické i mentální úrovni kojence. Nechodí, neleze, nemluví. Je potřeba ho krmit mixovanou stravou a mít ho neustále pod dohledem, protože má těžkou poruchu zraku. Před dvěma lety se navíc přidala epilepsie. Adámek potřebuje intenzivní každodenní péči, stimulaci zraku, podporu mentálního i fyzického vývoje, kterou i jako fyzioterapeutka zajišťuji sama, protože terapie jsou finančně nákladné. V květnu 2026 ho navíc čeká operační zákrok na obou nožičkách a následných 6 týdnů v sádře, což bude vyžadovat ještě více péče.

Starší dcera Eliška se mnou citlivě prožívala všechny změny a napětí posledních let. Myslím, že i to přispělo k jejím zdravotním potížím se štítnou žlázou, která si vyžádala hospitalizaci. Do budoucna bude potřebovat další lékařskou péči a psychickou podporu, protože jako sourozenec postiženého dítěte to nemá jednoduché.

Péče o syna vyžaduje hodně energie a času, a i když se snažím být mámou pro obě děti naplno, někdy cítím, že mé síly prostě nestačí.

Až do května 2025 jsem pomáhala ženám pečovat o jejich tělo a zdraví, dokud to mé vlastní tělo a zdraví dovolily. Povolání fyzioterapeutky mám velmi ráda. V loňském roce se však můj zdravotní stav po velkém psychickém tlaku výrazně zhoršil – opakované horečky mě vyčerpaly a já žila několik měsíců se strachem, co bude s dětmi, protože lékaři měli podezření na leukémii. Ta se naštěstí vyloučila, nicméně se stále nepřišlo na to, co se s mým tělem děje a tudíž nemám předepsanou vhodnou léčbu a jsem ve svém stavu paralyzovaná.

Kvůli své nemoci nejsem schopna pracovat a naše finanční rezervy se postupně vyčerpaly. Téměř všechny vydělané peníze z posledních let šly pouze na nájem a jídlo, péči o děti a na právní výdaje spojené s rozvodem.
Nyní jsem v situaci, kdy prosím o pomoc, abych se konečně mohla opět postavit na své vlastní nohy.

Finanční podpora nám pomůže zajistit základní životní potřeby – nájem, jídlo a péči o zdraví mých dětí i moje vlastní.
Velkou pomocí by pro nás byla také asistenční služba pro Adámka. Díky ní bych měla možnost si trochu odpočinout, postupně znovu nabrat sílu a vrátit se ke své práci. Zároveň bych mohla věnovat více času i Elišce, která mě také potřebuje.

Potřebuji nyní pomoc, abych měla prostor se uzdravit a poté se vrátit k práci, která mě baví a být tu pro své děti.

Každá pomoc pro nás znamená úlevu a naději, že toto náročné období zvládneme.
Děkuji Vám!