Aby nebylo potřetí...

Jsem obyčejná žena, která miluje historii a místo, kde žije… Jeseníky a poklidný život v nich… Mým snem bylo vždy po vysoké škole vycestovat do zahraničí a poznávat jeho rozmanitosti… Vše se změnilo, když jsem poznala svého přítele a jeho dům… Skvost lidové architektury, jehož přízemí pochází z 1. poloviny 17. století, dostavba ze století 19. Ihned jsem se do domu zamilovala a začala listovat v jeho historii… Za jeho úžasným vzhledem stojí lidské ruce a mnoho generací, které se zasloužily o jeho současný vzhled… Pak přišla 1. povodeň v roce 1997, pohroma, kterou nikdo nečekal… Sebrali jsme všechny své síly, abychom jej zachránili… Po 2 letech usilovné práce se povedlo, i když jsme finančně vykrváceli… Nastalo období štěstí a klidu do 14. 9. 2024, kdy dům postihla současná povodeň… Povodeň č. 2. Nastalo období beznaděje… Pocit, kdy nemáte sílu psychickou, fyzickou, finanční… Teď mi mé srdce říká: „Nevzdej to! Ten dům si to zaslouží!“ 

Pomůžete domu, historii i mně, která doufá, že i v současné době se na minulost nezapomíná… Domů, jako je tento, v Nových Heřminovech na Bruntálsku, je v naší republice jako šafránu… Nechci o něj přijít! Je to můj domov, mé všechno! Nevím, komu jednou připadne, kdo jej získá, vím však jedno… Ten dům musí stát! Momentálně je neobyvatelný, vytopený, podmáčený se spoustou bahna a jiného nánosu… A zahrada? Tu voda vzala úplně… Stejně jako vybavení domácnosti…